V českém zdravotnictví existuje velké množství nešvarů. Lékařský Odborový Klub se rozhodl protestovat proti jednomu z těch nejmarkantnějších - platovému ohodnocení státních lékařů.
Když se ve sdělovacích prostředcích dočtete o průměrných platech, mají státní lékaři většinou nad 35-40 tisíc Kč měsíčně. Číslo je to sice krásné, ale naneštěstí zcela nepravdivé.
Plat za běžnou pracovní dobu (tj. 8 hodin denně 5 dnů v týdnu) se u začínajícího státního lékaře v současné době pohybuje kolem necelých 15 tisíc Kč čistého. Vychází to asi na 90-95 Kč čistého na hodinu práce.
Argumenty, že mladý lékař v podstatě nic neumí, nemohou obstát. Od samého počátku musí pracovat do značné míry samostatně, přitom jde o značně zodpovědnou, vysoce specializovanou a psychicky náročnou práci. I mladý lékař má ve svých rukou zdraví i životy pacientů a přitom dostává plat, za který by leckterý člověk s mnohem nižším vzděláním nehnul prstem.
Postupem času se s přibývajícími roky praxe plat o něco málo zvyšuje, ale i tak je to jedna velká mizérie. Více pochopíme z platových tabulek, které platí pro všechny státní lékaře pracující na plný úvazek.
Dle tabulek platných ve státních nemocnicích v ČR bude lékař po nástupu do práce v 25 letech věku brát za VŠ práci cca 14 tisíc čistého měsíčně, po zařazení do oboru se jeho plat zvýší na cca 15 tisíc čistého. Po čtyřech letech praxe ve 29-30 letech věku bude pobírat skvělý plat 16 tisíc čistého. Po šesti letech to bude dělat 16,5 tisíce čistého. A teď další velký skok - pokud po 5-6 letech složí velice obtížnou atestaci, vyskočí mu plat na neuvěřitelných 17-18 tisíc čistého.
Finanční motivace k atestaci je v našem státě prostě neodolatelná. Po 32 letech praxe ve věku asi tak 57 let (pokud se do té doby nezblázní) dostane lékař kolem 23 tisíc čistého. Kompletní platové tabulky státních lékařů najdete na webu www.mladilekari. com.
Řada podnikavějších lékařů si kromě práce vydělává „bokem“. Pozoruhodný je v tomto ohledu případ jedné kamarádky lékařky, která zcela vážně zvažuje letní brigádu po práci, aby si trochu přivydělala.
Tímto způsobem uvažuje mladá lékařka v tom našem českém Kocourkově Velmi zajímavou krátkou řeč k platům státních lékařů měl jeden z pracovníků pojišťovny, s nímž jsme měli na fakultě seminář v 6. ročníku. Ten prohlásil víceméně toto: „Platy lékařů jsou neúměrně nízké a dalo by se to relativně snadno napravit, kdyby existovala politická vůle. Jenže proč vám ty peníze dávat, když poslušně makáte za málo?“ Těmito několika větami zcela brilantně pojmenoval celý problém. Dokud budou lékaři zticha, nikdo se jejich problémům věnovat nebude.
Situace je však trochu složitější. Státní lékaři sice poslušně dřou za hubičku, ale mladí a podnikavější stále častěji odcházejí do zahraničí - mnozí z nich hned po promoci. Tam navyknou na lepší podmínky a zůstanou. Nemají ostatně velký důvod vracet se zpět.
Zdravotnictví míří k personální krizi
Mimo fakultní nemocnice je tento nedostatek lékařů již znatelný a celý systém potichu míří k těžké personální krizi. Už i z tohoto důvodu jsme vystoupili s požadavkem zvýšení platů na cca 160 Kč čistého na hodinu u mladého lékaře a cca 320 Kč čistého na hodinu u staršího lékaře po atestaci s mnohaletou praxí.
V opačném případě jsme ochotni podat koncem roku hromadnou výpověď a systém zdravotní péče se dost možná krátkodobě zhroutí. Je to sice radikální řešení, ale roky stížností a upozorňování na nevolnické podmínky v českém zdravotnictví naše státní představitele příliš nezajímaly. A my už nemáme co ztratit
Na závěr bych si dovolil citovat slova ředitele jedné z pražských nemocnic, která jsem na vlastní uši vyslechl. Na otázku budoucí mladé lékařky, jak má se svým nástupním platem vyjít, se usmál a prohlásil přibližně toto: „Kolegyně, vždyť vy budete stejně pořád ve špitále. K čemu by vám ty peníze byly? Vždyť byste je neměla ani kde utratit.“ Tento přístup v podstatě hovoří za vše.
Autor je lékař