Právní poradna - Daně a účetnictví
Pavel Harazim
Jsme relativně nové s.r.o a doposud náš obrat nepřekročil limit pro přihlášení se k platbě DPH - 1 mil. Kč. Provozujeme NZZ - činnost praktického lékaře, odborné lékařské ambulance a závodní preventivní péči. Některé služby jsou hrazené na základě smlouvy se zdravotními pojišťovnami, některé ne.
Nově provádíme také masérské a rekondiční služby, prodej potravinových doplňků a psychologické vyšetření řidičů z povolání, včetně EEG a neurologického vyšetření, které je nutné pro řidiče z povolání podle § 87 silničního zákona 411/2005, který platí od 1.7.2006.
Také jsme začali nabízet preventivní kardiologické a cerebrovaskulární vyšetření pro samoplátce, nad rozsah hrazení zdrav. pojišťoven, které si platí pacienti sami. Obrat brzo překročí 1 mil. Kč, a proto musíme sledovat, které činností jsou osvobozené od DPH a které nikoliv.
Náš dotaz zní:
1. Jsou služby závodní preventivní péče osvobozené od DPH? (Není hrazeno z všeobecného zdrav. pojištění - platí nám zaměstnavatelé na základě smlouvy o závodní preventivní péči).
2. Jsou služby psychologického a neurolog. vyšetření řidičů osvobozené od DPH? (Řidiči si platí sami nebo uhradí platbu zaměstnavatel).
3. Jsou masérské a rekondiční služby osvobozené od DPH? (Pacienti si platí sami nebo platí poukázkami od zaměstnavatele.)
4. Jsou preventivní zdravotnické úkony nad rozsah zdravotního pojištění, které si sami pacienti vyžádali a sami platí, osvobozené od DPH?
Odpovídá Pavel Vítek, daňová a účetní kancelář Dates
Z pohledu zákona o DPH jsou osvobozeny činnosti zdravotnické, to jsou ty, které má zdravotnické zařízení povoleny na základě registrace. K nim patří vámi provozované činnosti praktického lékaře (a to i v rámci závodně preventivní péče), tedy činnost uvedená pod bodem 1 je osvobozená od DPH bez ohledu na to, kdo je jejím plátcem.
2. Psychologické a neurologické vyšetření řidičů je opět zdravotním výkonem a je tedy osvobozeno od DPH dle § 58 zákona. Opět není důležité, kdo službu platí, ani to, že rozsah či povinnost vyšetření absolvovat stanoví jiný zákon.
3. Problém je u masérských a rekondičních služeb, neboť ty nemusí být vždy zdravotní péčí jako například rehabilitace. Z hlediska standardní klasifikace produkce jsou zařazeny do SKP 85.14 9 Ostatní činnosti související se zdravotní péčí jinde neuvedené. Pokud budou prováděny masáže zdravotní v rozsahu oprávnění činnosti zdravotnického zařízení, budou osvobozeny od DPH. Pokud jsou prováděny v rámci živnosti jako rekondiční masáže, budou podléhat snížené sazbě DPH. Pokud je provádíte v rozsahu registrace nestátního ZZ, bude i tato činnost od DPH osvobozena. V tomto případě je tedy možné, že shodná služba z hlediska zařazení SKP bude osvobozena od DPH pouze v případě, je-li prováděna zdravotnickým zařízením v rámci jeho registrace. Provádění masáží školeným masérem v rámci živnosti pak nesplní podmínky §58 odst. 1 – poskytování oprávněným subjektem, neboť tento musí být oprávněn dle zákona 548/91 o péči o zdraví lidu, nebo zákona 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
4. U vyžádaných preventivních výkonů (například vámi uváděného kardiologického vyšetření) opět není důležité, zda je poskytováno jako hrazené ze zdravotního pojištění, nebo si ho pacient uhradí sám, neboť pro úhradu chybí indikace, případně pacient nemusí být pojištěncem zdravotní pojišťovny. Pokud se jedná o výkony, které jinak spadají do výkonů zdravotní péče, není důležité, zda splní kritéria pro úhradu ze zdravotního pojištění nebo nesplní.
Důležité je vždy pouze to, že musí být poskytovány zdravotnickým zařízením a dle všech pravidel poskytování zdravotní péče. Vodítkem, o jakou službu se jedná, je vždy registrace nestátního zdravotnického zařízení vydávaná krajským úřadem. Tato registrace znamená, že zařízení splňuje požadavky na věcné a technické vybavení, kvalifikační požadavky na personál, a proto smí poskytovat služby zdravotní péče.
Formulace § 58 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, odkazující na zákon o veřejném zdravotním pojištění, je poněkud zavádějící, neboť svádí k výkladu, že od DPH jsou osvobozeny pouze ty zdravotní služby, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Zákon o DPH se však odkazuje na zákon o věřejném zdravotním pojištění pouze pro vymezení služeb.
Těmito jsou:
a) léčebná péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem), 23a)
b) pohotovostní a záchranná služba,
c) preventivní péče,
d) dispenzární péče,
e) odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), 23a
f) poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků,
g) potraviny pro zvláštní lékařské účely, 23b)
h) lázeňská péče a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,
i) závodní preventivní péče,
j) doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů,
k) doprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů,
l) doprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa,
m) doprava odebraných tkání a orgánů (§ 36 odst. 4),
n) posudková činnost,
o) prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva, včetně dopravy.
Zákon o DPH pak z výše uvedených činností vyjímá výkony očních optiků, a výdej či prodej léčiv, zdravotnických prostředků a potravin pro zvláštní výživu (tj. především činnosti, uvedené v zákoně).
Zákon o veřejném zdravotním pojištění pak sice stanoví, za jakých podmínek jsou výše uvedené zdravotnické služby hrazené za zdravotního pojištění, ale pro účely DPH není důležité, kdo výkon hradí. Ona totiž úhrada může být ovlivněna nejen indikací péče, ale i osobou příjemce péče a tím, zda je či není pojištěnce, případně smluvním či nesmluvním vztahem zdravotnického zařízení se zdravotní pojišťovnou pojištěnce. Osvobození od DPH se i v těchto případech musí řídit druhem služby a jejím poskytovatelem, nikoliv tím, kdo službu hradí.