PZP si od zveřejnění smluv slibuje zlepšení nezávislé kontroly pojišťoven i práv pacientů.
VZP začala naplňovat informační povinnost
Platforma pojištěnců požádala VZP o tyto informace dle zákona 106/1999 Sb. již v roce 2011, tehdejší vedení VZP ale žádosti odmítlo vyhovět s odkazem na ochranu osobních údajů a obchodního tajemství. Tyto argumenty soud odmítnul a rozhodnutí VZP zrušil, rozsudek nabyl právní moci minulý měsíc. VZP tento týden poskytla Platformě první z požadovaných smluv.
„Je třeba ocenit přístup VZP, která přijala právní názor soudu a bez průtahů začala naplňovat svou informační povinnost,“ uvedl Ondřej Dostál s tím, že ostatní zdravotní pojišťovny se zákonu protiví a informace o tom, jak spravují veřejné prostředky, nadále tají.
Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna minulý měsíc výslovně odmítla zveřejnit smlouvy o tom, jaké výkony a za jaké ceny nasmlouvala s nemocnicemi řetězce AGEL.
„Budeme žádat ministerstvo zdravotnictví, aby přimělo i ostatní pojišťovny dodržovat zákon tak, jak vyplývá ze soudních rozhodnutí“, dodal předseda Dostál.
Kontrolovat hospodaření mohou i pacienti
Přístup veřejnosti ke smlouvám a platbám pojišťoven by měl podle zástupců pacientů umožnit nezávislou kontrolu nakládání s povinně vybranými penězi i to, zda do jednotlivých regionů a segmentů péče přichází přiměřený podíl finančních prostředků, zda nejsou někteří poskytovatelé znevýhodňováni vůči jiným či zda není hrazen předražený materiál. Tyto informace jsou významné zejména pro odbornou debatu o dalším směrování zdravotnictví.
Rozsudek Městského soudu podle Dostálových slov nepřímo potvrdil, že právo pracovat s úhradovými daty má nejen ministerstvo zdravotnictví či ministerstvo financí, ale též odborné společnosti, pacientská sdružení či jednotliví občané, kteří se o financování zdravotnictví blíže zajímají.
Vykazovaná a hrazená péče
Druhým přínosem přístupu ke smlouvám je ochrana práv pacientů. „Občané se stále častěji setkávají s tím, že musejí v ordinaci platit. Lékař je povinen poskytovat péči bezplatně jen tehdy, jde-li o péči hrazenou ze zákona a má-li na příslušné výkony uzavřenou smlouvu s pojišťovnou pacienta. Pokud smlouvu nemá a nejde o neodkladnou péči, pojišťovna péči nehradí a lékař je oprávněn požadovat zaplacení po pacientovi. Tvrdí-li lékař, že na daný zákrok nemá smlouvu s pojišťovnou a proto za něj musí pacient zaplatit, je dobré ověřit si, co ve smlouvě doopravdy je,“ poukazuje na možnost kontroly úhrad Ondřej Dostál a připomněl, že tyto informace by měl pacient žádat po pojišťovně.
V textu smlouvy mezi lékařem a pojišťovnou pacient nalezne spolehlivou odpověď na to, co vše má u konkrétního lékaře hrazeno pojišťovnou.
Argument spádovosti neobstojí
Konkrétní případ, kdy byl po pacientech neprávem požadován poplatek za péči, zjistila PZP například ze smlouvy mezi pojišťovnou a lékařem u poskytovatelky dermatovenerologické péče na území Brno město.
Jak uvedl předseda Dostál, lékařka nabízela bezplatnou péči jen „klientům registrovaným u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Brno-město“. Ostatní pojištěnci VZP za péči museli platit, pokud si stěžovali, lékařka se odkazovala na smlouvu s VZP, což působilo značně podezřele, protože tzv. spádovost byla zrušena již před mnoha lety a ve smlouvách by již neměla figurovat.
Platforma pojištěnců si proto vyžádala od VZP smlouvu s touto lékařkou, včetně veškerých příloh. „Žádné omezení bezplatné péče na občany Brna tam nebylo, smlouva ukládá ošetřit bezplatně všechny pojištěnce VZP bez rozdílu - dokonce i Pražáky. Lékař proto požadoval platbu po ‚přespolních‘ pacientech protiprávně,“ vysvětlil Ondřej Dostál.
PZP proto doporučuje pacientům, kteří se s podobnými tvrzeními lékařů setkají, nic neplatit a ověřit si obsah smlouvy lékaře u své pojišťovny.