Ministr totiž připravil novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která poprvé v české historii zavádí pojem standardní (ze solidárního pojištění hrazená) a nadstandardní (pacientem zcela nebo zčásti placená) péče.
„Novela by mohla nabýt účinnosti zhruba v dubnu příštího roku,“ říká ministrův mluvčí Vlastimil Sršeň. „Předpokládáme, že jednotlivé odborné společnosti budou předkládat své návrhy prvních standardů postupně v následujícím období.“ Jenže lékařům se do škrtání „bezplatných“ výkonů ani trochu nechce.
Když nezaplatí, umře?
Ze všech oslovených lékařských společností byl jedině předseda České gynekologické a porodnické společnosti, brněnský lékař Vladimír Dvořák, ochoten zmínit některé výkony, které by si podle něj pacientky mohly platit samy. Ani jeho výčet ale není nijak bolestný. Ženy by si podle něj například mohly začít platit, jako si platí jinou antikoncepci, vše, co souvisí se zavedením nitroděložního antikoncepčního tělíska.
„Bezplatná“ by podle Dvořáka nemusela být ani sterilizace, která se dnes ze zdravotního pojištění hradí ženám v případě, že by je těhotenství - kvůli špatnému zdravotnímu stavu - mohlo ohrozit. Dvořákem zmíněné výkony však nejsou ani časté, ani příliš drahé.
„Nemyslím, že by se tím nějak moc ušetřilo,“ uznává Vladimír Dvořák. Zároveň zdůrazňuje, že tento výčet je jen jeho osobním názorem. Výbor odborné společnosti se nad škrtáním výkonů „na kasu“ sejde až v polovině listopadu. Výbor nemůžeme říkat my.“
To by bylo tmářství
Jisté je, že ministr Heger se obul do věci, která přinese ostré střety názorů. To je zřejmě důvod, proč se do ní jinak než v rovině obecných proklamací zatím žádný ministr nepustil. Jako příklad nám může posloužit třeba operace kýly.
Podle Miloše Suchého, vedoucího týmu, který pro ministerstvo připravuje takzvané klinické standardy (popis toho, jak by se měla ta či ona diagnóza správně léčit), je několik možných „správných“ postupů, například: Původní způsob, „krvavá cesta“ klasického řezu skalpelem.
Kýlu je ale možné operovat také šetrněji, laparoskopicky.
Výhodou je, že nemocný nemá velkou jizvu, rána se rychleji hojí a může jít z nemocnice dřív domů. Celou proceduru lze doplnit ještě vložením nylonové síťky, díky které rána dříve a pevněji sroste a zároveň klesne pravděpodobnost, že kýla postihne pacienta znovu. Laparoskopická operace je o pár tisíc korun dražší, také síťka stojí několik tisíc korun. Záleží především na lékaři, který posoudí stav a potřeby pacienta a pro kterou možnost se rozhodne, a levnější stejně jako dražší postup dnes pojišťovny vždy proplatí.
Ministr spolu s pojišťovnami tedy může docela dobře říci, že ze zdravotního pojištění bude hrazená jen běžná operace, za laparoskopii stejně jako za síťku by si pacient musel připlatit.
Třeba o to, zda může být laparoskopie nadstandard, by se ale mezi odbornou veřejností zcela jistě strhl lítý boj. Zatímco místopředseda společnosti chirurgů Čestmír Neoral pro MF Dnes připustil, že u některých operací by mohla být v současnosti hojně využívaná laparoskopie nadstandard, jeho kolega z téže společnosti Jiří Hoch si to představit nedovede.
„Jediné, čeho bychom tím dosáhli, by bylo to, že řada lidí by přestala profitovat z technického pokroku,“ říká Hoch. „Vrátili bychom se tím proti běhu času zpátky.“ Ještě radikálnější je předseda společnosti gynekologů Vladimír Dvořák: „Není možné vrátit se ke klasickým operacím. To si nedovedu představit, bylo by to tmářství.“