Po Julínkovi další pokus: Tak budete platit lékaři

2. 6. 2011 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Spoluúčast pacientů, omezení volby lékaře a konkurence pojišťoven. Hlavní body zdravotnické reformy, nad nimiž se shodují koaliční lídři, ukazují, že ministr Leoš Heger prosazuje stejné principy, jako před čtyřmi lety Tomáš Julínek.


V klíčových detailech se ale plány reformátorů rozcházejí.

Zaplaťte ten rozdíl

Oba reformátoři se zásadně liší v tom, jak chtějí nastavit spoluúčast.

Pacienti mají podle Julínkovy i Hegerovy reformy doplácet na část služeb v nemocnicích i u ambulantních lékařů. Tím se přinejmenším pro ty zámožnější zpřístupní lepší kvalita a zároveň zbude víc peněz na běžný standard.

„Pacient je povinen uhradit cenu zdravotních služeb nehrazených ze zdravotního pojištění,“ zní klíčová věta Julínkovy reformy. Protože ji odmítly menší strany Topolánkovy koalice, skončila reforma pod stolem.

Hegerova novela zákona o zdravotním pojištění říká o spoluúčasti něco velmi podobného: „Pacient je povinen uhradit rozdíl mezi cenou ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče a výší úhrady ze zdravotního pojištění.“

Heger a Julínek však různě rozumí slovu „cena“.

Když cenu, tak regulovat

Julínkova novela předpokládala, že se úplně zruší státní cenová regulace. Cenu za výkony stanoví pojišťovny a bude záležet na nemocnici či soukromém lékaři, jestli bude spokojen, anebo bude požadovat doplatek od pacienta.

Tento model kritizoval expert Světové banky Jiří Němec: „To je zásadní změna proti fungování ve většině evropských zemí,“ upozornil.

Hlavní riziko viděl v tom, že se pro lékaře otevírá možnost vybírat od pacientů libovolně velké množství peněz.

Heger naopak hodlá cenovou regulaci posílit. Jeho experti už několik měsíců revidují seznam výkonů. Ten by měl napříště popsat všechny zdravotní výkony a stanovit pro ně reálné ceny, které lékařům či nemocnicím proplatí pojišťovny.

Cenu nevyznačí pouze v případech, kdy půjde o „ekonomicky náročnější variantu“, která vyžaduje spoluúčast.

Příplatek za materiál

Pacienti navíc nebudou doplácet na všechny typy lékařských výkonů, jak požadoval Julínek. „Zaplatí jenom ten, kdo bude žádat lepší zdravotnický materiál,“ vysvětluje Hegerův poradce Pavel Vepřek.

Pacienti doplatí například cenový rozdíl mezi lepším typem sádry, resp. kloubní náhrady, a mezi sádrou či náhradou v kvalitě, kterou platí pojišťovna.

Z tohoto pravidla bude existovat jediná výjimka, doplácet se bude na výkony tzv. chirurgických robotů. Pojišťovny je v posledních pěti letech plně proplácely, aniž byl prokázán jejich užitek. Napříště tak budou činit pouze při některých operacích prostaty a například při operacích žlučníku si pacienti připlatí až 100 tisíc korun.

„Pokud bude seznam výkonů podkladem pro smlouvy mezi lékaři a pojišťovnami, pak by to mohlo fungovat,“ hodnotí Hegerův plán právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher.

Připravte se na Ústavní soud

O schůdnosti Hegerovy varianty naopak pochybuje právník Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala, který patřil také k hlavním Julínkovým kritikům.

Sice vítá, že se Heger spokojí se spoluúčastí při úhradě za zdravotnický materiál, přesto pochybuje, že spoluúčast obstojí před Ústavním soudem.

Ústava totiž předpisuje, že občan České republiky má nárok na „bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“. Seznam výkonů, který by popsal zdravotnický materiál nehrazený pojišťovnou, však není zákonem, ale pouze ministerskou vyhláškou.

Proto hrozí, že lékaři budou seznam ignorovat a vybírat od pacientů doplatky i za materiál, který pojišťovna platí. „Takový postup by byl na zrušení smlouvy s pojišťovnou,“ hájí Hegerův plán jeho poradce Vepřek.

Neziskové akciovky

Také srovnání dalších reformních zákonů ukazuje, že Julínkův nástupce dává přednost státní regulaci. Také on by chtěl změnit fungování zdravotních pojišťoven. Julínek je ale chtěl převést na akciové společnosti a privatizovat, Heger se spokojí s tím, že je převede na obchodní společnosti, které budou mít neziskový charakter.

Julínek se chystal omezit volbu lékaře zavedením modelu tzv. řízené péče. Pacient by slíbil, že bude chodit jen k vybraným lékařům, tím by ušetřil pojišťovně náklady a ta by se s ním rozdělila o zisk. Heger doporučuje pouze pravidlo, aby pacient platil vysoký regulační poplatek při návštěvě u ambulantního specialisty, ke kterému by nedal doporučení jeho praktický lékař.

Tři zákony o zdravotnických službách, které popisují práva a povinnosti lékařů či pacientů, ovšem Heger převzal bez výraznějších změn.

Stačí malá novela

Hegerovy reformní zákony putují na vládu ve třech vlnách, nezávisle na jednání koaliční skupiny K9. Tzv. „malou novelu“ zákona o zdravotním pojištění už v prvním čtení schválila sněmovna. Právě ta umožňuje spoluúčast.

Celý článek a další podrobnosti najdete na serveru Aktuálně.cz nebo ZDE.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?