ČTK o tom informovala mluvčí jihočeských nemocnic Ivana Kerlesová.
„Budoucnost, i když jen pro část pacientů, kteří potřebují umělou náhradu ledvinných funkcí, je v současné době směřována k péči v domácím prostředí. Pacient se léčí doma a lékař nebo specializovaná sestra za ním docházejí na kontroly. Samozřejmě využití těchto přístrojů bude vždy limitováno schopností konkrétního pacienta připojit se na přístroj a správně ho ovládat. Tuto činnost ale mohou zajistit i vyškolení rodinní příslušníci,“ uvedla primářka interního oddělení českobudějovické nemocnice Marie Pešková.
V minulosti byli pacienti běžně napojováni k umělé ledvině na šest hodin každý den. Případně měli přestávku v tomto procesu jen o víkendu. I nyní zůstává značný počet lidí, kteří musí tuto proceduru v nemocnici podstupovat. S rozvojem možností, zlepšením přístupu k průtoku krve cévními vstupy a zkvalitněním dialyzátorů se doba pobytu na dialyzačním přístroji zkrátila na čtyři až pět hodin třikrát týdně, uvedla Pešková.
Pacientům se při domácí léčbě v pravidelných intervalech vyměňuje speciální roztok v dutině břišní prostřednictvím katétru. Do nemocnice na dialyzační středisko dochází jen na kontroly nebo při potížích. Léčba v domácím prostředí má podle lékařů nepochybně pozitivní vliv na kvalitu života a psychický stav nemocných. Dialyzovaní pacienti mohou chodit do práce, studovat, aktivně trávit volný čas nebo cestovat.
Nejkvalitnější léčebnou metodou náhrady ledvinných funkcí je transplantace ledviny. V Česku je téměř 11.000 pacientů, kteří se léčí některou z metod nahrazujících ledvinné funkce, z tohoto počtu je 4100 lidí s transplantovanou ledvinou.