Po třech ziskových letech letos hrozí velké ztráty

7. 6. 2011 8:15
přidejte názor
Autor: Redakce
V posledních třech letech pod vedením ředitele Ladislava Václavce měla krnovská nemocnice ziskové hospodaření. První čtyři měsíce roku 2011 ale ukazují, že nemocnice nejspíš skončí desítky milionů ve ztrátě.


„Udržet si kladný hospodářský výsledek se nám podařilo dokonce i v minulém roce, kdy už řada krajských nemocnic měla vážné problémy. Musím zdůraznit, že to nebyl zisk účetní, ale skutečný. Letos se bohužel v prvním čtvrtletí dostáváme na ztrátu minus osmnáct milionů. Nejsme v tom sami, tato ztráta je způsobena úhradovou vyhláškou, která stejným způsobem dopadla i na ostatní nemocnice v kraji,“ postěžoval si Václavec na současné financování nemocnic.

Pojišťovny nezohledňují, že ceny léků, potravin, energií, pohonných hmot i mzdy šly v posledních měsících a letech výrazně nahoru.

„Letos dostaneme 98 procent peněz, které nám přišly v roce 2009. Ta dvě procenta dolů u nás dělají o 36 milionů korun méně. Navíc nikdo nezohledňuje, že veškeré náklady a hlavně mzdové šly výrazně nahoru. Abychom propad zastavili, šetříme na všem i na odměnách,“ popsal svízelnou situaci Václavec, podle kterého provoz nemocnice také výrazně prodražila akce Děkujeme, odcházíme, ve které si lékaři vydobyli zvýšení platů.

„Zvýšení mzdových nákladů se promítlo také do reorganizace přesčasové práce. Po zvýšení mezd a se všemi příplatky za služby je nyní průměrný plat našich lékařů šedesát osm tisíc korun. Průměrný plat sestry je dvacet čtyři tisíce osm set korun,“ prozradil průměrné platy personálu Václavec.

Současný model financování nemocnic se nelíbí ani krnovské starostce Aleně Krušinové, která je předsedkyní krajského zdravotního výboru. „Když si nějaký ředitel nemocnice neuhlídá rozpočet a přestřelí, tak mu to pojišťovna nezaplatí. A když naopak hospodaří dobře a ušetří, tak mu příští rok sníží limit,“ popsala současnou praxi Alena Krušinová, podle které lze nemocnice v Moravskoslezském kraji podle hospodářských výsledků rozdělit do tří kategorií.

„První skupinou jsou nemocnice finančně zdravé, tedy ziskové nebo s přijatelnou ztrátou. Velmi mě těší, že do této kategorie patří také Krnov. Druhou skupinou jsou nemocnice, kde kvůli problémům došlo k výměně ředitelů a různým racionalizačním opatřením. Jejich problémy často vyplývají z toho, že si navzájem konkurují, protože leží ve velkých aglomeracích příliš blízko sebe. Typickým příkladem je Havířov a Karviná. Třetí skupinou jsou nemocnice krizové. Sem patří Nový Jičín. Když tam nečekaně vyskočila ztráta padesát milionů, už se to nedalo řešit jinak než podáním trestního oznámení na neznámého pachatele pro zkreslování hospodářského výsledku,“ srovnala Alena Krušinová jednotlivé kategorie krajských nemocnic.

Podle Aleny Krušinové rozhodně není řešením současných finančních problémů zdravotnictví slučování nemocnic, ale především zavedení pořádku do lékové politiky státu. „Diskuse kolem placení amalgamových plomb nebo každé položky na receptu jen odvádí pozornost od podstaty problému a nic zásadního neřeší,“ dodala starostka Krušinová.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?