PRAHA - Stát nalil v posledních týdnech do systému několik miliard, dluh pojištění klesl ze 14 miliard na polovinu. Ministr chce, aby klesal dál, to znamená, že pojišťovny budou muset trvat na regulacích výdajů.
Loni pojišťovny hospodařily se 163 miliardami. Kromě toho, co vyberou letos navíc na pojistném z rostoucích platů, získají více peněz také od státu. Od února mají ze zvýšených plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané navíc 1,5 miliardy, od dubna má tato částka stoupnout o další 4,1 miliardy. Vyplývá to z údajů pojišťoven.
Těmito kroky by se podíl plateb státu na celkových příjmech pojišťoven přiblížil původnímu záměru tvůrců systému. Při jeho ustavení počátkem devadesátých let činily platby státu 29 procent příjmů pojišťoven: z 59 miliard to bylo 16,8 miliardy. Do loňska podíl státu trvale klesal až na 20,5 procenta: ze 163 miliard platil stát 33,7 miliardy.
Únorovým zvýšením plateb z 513 na 560 korun stoupl podíl státu na platbách pojištění na 22 procent. Pokud projde i dubnové navýšení, bude stát platit za jednoho pojištěnce měsíčně 636 korun a jeho podíl na příjmech pojišťoven stoupne na 25 procent. Čtvrtinu peněz tak budou mít pojišťovny od státu.
I když podíl plateb státu stoupne, stále se nebude rovnat podílu státních pojištěnců v celkovém jejich počtu. Státní pojištěnci tvoří 57 procent, z 10 milionů jich je 5,87 milionu, platby za ně činí 25 procent příjmů pojišťoven, úhrady jejich
péče však 75 procent výdajů.
Pokud by se platby státu udržely na původních 29 procentech, měly by pojišťovny od roku 1993 do loňska na svých účtech o 93 miliard korun více. Propad systému činil „jen“ 14 miliard. Ročně proteče zdravotnictvím zhruba 200 miliard, v tom jsou příjmy i z dalších rezortů, včetně peněz krajů a soukromých vydání.
ČTK