Lékaři budou psát lázně podle nového indikačního seznamu, až do konce roku přitom „dobíhá“ platnost poukazů, které napsali podle dosavadních pravidel.
Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje omezení tím, že moderní medicína umí řadu obtíží léčit tak, že lázeňská léčba se může zkrátit, nebo jí není potřeba vůbec. Uspořit se tím má zhruba půlmiliarda korun ročně. Loni lázně spotřebovaly z třísetmiliardového rozpočtu zdravotnictví 2,5 miliardy.
Komplexní péče, takzvané křížkové lázně, kdy pojišťovny hradí léčbu i pobyt a pacient je v pracovní neschopnosti, zůstávají zachovány, s některými diagnózami se ale člověk dostane do lázní jen jednou za život.
Příspěvková péče, kdy pojišťovna hradí léčbu a pacient pobyt, se krátí ze tří týdnů na dva, což má zpřístupnit lázně i lidem, kteří si nemohou vzít delší volno, anebo je delší pobyt pro ně moc drahý.
Krátí se opakovaná lázeňská léčba ze tří týdnů na dva. Pravidla pro ni se přitom zpřísní, pacient musí dokázat výsledky léčby, třeba že zhubnul.
Kritiku vyvolává zrušení edukačních pobytů pro diabetiky nebo kardiaky, kteří se v lázních učili změnit životní styl. Naopak oceňovanou novinkou je rozšíření spektra léčených nemocí v některých lázních, kde se dosud neléčily. U dětí je v některých léčebnách možno nově čerpat lázeňskou péči již od 1,5 roku věku.
Takzvané křížkové lázně zůstávají po vážných operacích srdce a po ortopedických operacích. U řady chronických nemocí se omezí možnost opakovat každý rok pobyt plně hrazený pojišťovnou. Variantou bude jednou za dva roky příspěvkový pobyt. Vyhláška umožňuje pobyt hrazený pojišťovnou prodloužit, musí to ale schválit revizní lékař pojišťovny.
Lázně při přípravě vyhlášky varovaly, že omezením diagnóz a lázeňské léčby plně hrazené z pojištění klesnou počty pacientů. Hrozí propouštění a nárůst nezaměstnanosti v regionech, kde většina lidí pracuje v lázeňství. Některé lázně se tomu snaží předejít tím, že „nasmlouvávají“ část lůžkové kapacity s pojišťovnami jako odborné léčebné ústavy.