"Uvedený vývoj v počtu onemocnění spalničkami plně odráží aktuální nepříznivou epidemiologickou situaci v Evropě. Nárůst je spojen jednak se snižující se úrovní proočkovanosti v ČR v posledních letech, která klesá pod požadovanou minimální úroveň 95 procent a také s kontinuálním nárůstem migrace. Proto velmi zdůrazňuji význam očkování, které posiluje i kolektivní imunitu," řekla náměstkyně ministra zdravotnictví a Hlavní hygienička ČT Eva Gottvaldová.
Zatímco v letech 2015 a 2016 šlo o jednotky případů, kdy se podle hygieniků jednalo hlavně o zavlečení ze zahraničí. Už předloni ale bylo téměř 150 nemocných. Více než polovina všech loňských českých případů byla zachycena v Praze. V průměru se každý týden objevily jeden až dva nové případy.
Odborníci upozorňují, že mezi nemocnými byla i řada neočkovaných dětí, ačkoli je očkování proti spalničkám povinné, uvedli pražští hygienici na webu. "Každá populace, ve které klesne počet očkováním chráněných osob pod 95 procent je ohrožena výskytem daného onemocnění," uvedla ředitelka protiepidemiologického oboru pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová. Podle výsledků kontroly dětských lékařů za rok 2014 bylo očkováno z ročníku jen 71,3 procenta dětí.
Nejvíce nemocných bylo letos mezi dětmi do jednoho roku, které ještě očkované nejsou. První očkovací dávka povinné vakcíny se aplikuje ve 13 měsících, je společní pro spalničky, zarděnky a příušnice. Neočkované děti, stejně jako starší, kteří nemohou být očkováni například kvůli poruchám imunity, chrání takzvaná kolektivní imunita. Tedy tak vysoká proočkovanost, při níž nemoc v populaci nekoluje.
Někteří rodiče očkování odmítají nebo odsouvají až těsně před přijetím do mateřské školy, pro níž je povinné. Mají obavy z nežádoucích účinků, podle Jágrové často neopodstatněné, protože rizika jsou podle ní zanedbatelná. "Po aplikaci trojvakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se tak v naprostém minimu případů může asi za 12 dní objevit něco jako lehčí průběh onemocnění spalničkami. Jde o reakci, která je očekávaná," dodala.
Spalničky začínají podobně jako nachlazení horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím, po několika dnech červená vyrážka, která začíná vzadu na krku a šíří se směrem dolů na obličej, břicho i končetiny.
Při nákaze hrozí komplikace, například v podobě výskytu těžké pneumonie, která se velmi obtížně léčí nebo zánětu mozku. Nemocný musí být kvůli vysoké nakažlivosti nemoci hospitalizovaný na infekčním oddělení. Virus je vylučovaný čtyři dny před projevením příznaků a pokračuje ještě čtyři dny po objevení vyrážky. Šíří se kapénkami, ve vzduchu cirkuluje ještě tři hodiny poté, co nakažený místo opustí.
V celé Evropské unii bylo do konce loňského října přes 13.000 případů. Nejhorší byla situace ve Francii, Řecku a Itálii, dále v Rumunsku a ve Velké Británii. V Německu a na Slovensku bylo kolem 500 nemocných. Hůře než ČR na tom bylo ještě Španělsko. V ostatních zemích šlo většinou o jednotky nebo nízké desítky případů. Předloni byly lokální epidemie v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V Česku nebylo úmrtí na spalničky zaznamenáno od roku 1980, očkuje se od roku 1969.