„Dopad to má pro pacienty ten, že pokud někdo zemřel a není to neočekávané nebo nevysvětlitelné úmrtí, kde by se musela udělat zdravotní pitva, tak ošetřující lékař ani příbuzný zemřelého nemá šanci se pitvy domoci, kdyby si chtěl ověřit, zda vše bylo v pořádku,“ řekl. Bude chybět i důkazní materiál pro případné soudní spory pozůstalých s nemocnicí.
Podle občanského zákoníku „pitva a využití těla pro výzkumné a výukové účely“ smí být jen s výslovným souhlasem pacienta. Text neuvádí, zda jde o pitvu patologicko-anatomickou, zdravotní, soudní či anatomickou.
Právník Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala ČTK řekl, že s právní úpravou pitev nemají menší nemocnice na rozdíl od fakultních problém. „Špatně si text jejich právníci přečetli, část pro výzkumné a výukové účely se vztahuje i ke slovu pitva, což jsou pitvy anatomické, pro výukové účely, a ty se v menších nemocnicích nedělají,“ vysvětlil.
Podle ministerstva zdravotnictví a České lékařské komory je nutno číst občanský zákoník v souvislosti se zákonem o zdravotní péči, který je zákoníku jako speciální norma nadřazen. Podle Ryšky se právníci ve fakultních nemocnicích ale k tomuto výkladu nepřiklánějí, o výkladu může podle nich rozhodnout jen soud. „Nemocnice podle mých informací nehodlají jít do rizika, aby v dobré víře pitvaly beze změny, skončily před soudem a byly uznány vinnými, že porušily zákon,“ řekl profesor.
Nejasnost ve výkladu dopadá podle něj i na kvalitu péče. Lékaři nemohou při pochybnostech o postupu léčby požádat o patologicko-anatomickou pitvu, která by jim přinesla poučení. Při přípravě na atestaci nebudou mít lékaři šanci provést 120 pitev, jak jim ukládá vzdělávací program v oboru patologie. Další vzdělávání se zablokuje a do tří let podle Ryšky nebudou noví patologové, kterých už teď je málo. Také pro mediky bude mít omezení pitev dopad, neuvidí už na vlastní oči projevy chorob u zemřelých, virtuální zobrazení tuto zkušenost nenahradí.
Řešením podle Ryšky by bylo upravit formulaci „pitvu nebo využití těla…“ v občanském zákoníku v paragrafu 113 na „anatomickou pitvu nebo využití těla…“. Další možností podle něj je novelou rozšířit v zákoně o zdravotních službách výčet patologicko-anatomických pitev prováděných bez souhlasu, kam se nyní řadí pitva při úmrtí dětí do 18 let, těhotných, při potratu či porodu. Nově by se doplnilo například to, že pitva bez souhlasu se provádí v případě pochybností lékaře.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).