Důvodem je podle něj zvýšení počtu přijímaných studentů na všech pěti stomatologických fakultách, z nichž ročně vychází zhruba 400 absolventů. Poslední dva tři roky přijímají školy až o 30 procent zájemců více, což je nárůst o desítky studentů.
„Velmi zajímavé je, že na studium zubního lékařství dostávají uchazeči, kteří skončí na prvních místech v přijímacím řízení. Dříve chtěli hlavně na všeobecné lékařství a kdo se nedostal, tak šel na zuby,“ uvedl Chrz. Už tři roky chápou mladí stomatologii jako obor s velkou perspektivou, vyšší než by měli jako lékaři v nemocnici.
„Toho samozřejmě využily vysoké školy a zvýšily laťku pro přijímání. A přesto se zubních lékařů hlásí dostatek s velkým přebytkem,“ uvedl. Studenti jsou ale díky tomu kvalitní, a tak je „odpad“ během studia nízký. Podle studie VŠE z roku 2007 měl být odpad na školách 30 procent, ale dnes je tři procenta. Komora si proto nechala zpracovat novou analýzu vývoje na deset let, která bude hotová do konce listopadu.
ČSK nedokáže říci, zda za pět let bude dostatek zubařů ve všech místech ČR. „Ale když bude větší přetlak mladých, tak budou muset jít také do problémových oblastí, protože jinak by zůstali bez práce. Budou muset vzít za vděk i okrajovými regiony,“ uvedl Chrz. Podle něj dnes nejsou vyloženě kritické oblasti, kde by se zubařů nedostávalo. Nejhorší situace byla kupodivu ve Středočeském kraji, dodal.
Mladí mají dnes podle Chrze lepší startovací podmínky než po roce 1989, i když mohou mít trochu problémy s úvěry, protože banky jsou opatrnější. „Pro začátek si ale mohou koupit praxi od odcházejícího kolegy, které se neprodávají příliš draze,“ uvedl.
V současné době je v Česku přes 8000 zubařů, v ordinacích praktických zubních lékařů je jich do 6500. Problémem je vyšší průměrný věk a poměr žen a mužů, který je nyní téměř 70:30. „Průměrným zubním lékařem je 52letá žena, která už nebude pracovat od osmi do čtyř hodin,“ řekl. Podle Chrze už ale dnes je poměr mezi studenty asi 50:50.
Nedělní jednání sněmu ČSK bude projednávat postup zubařů při prosazení vyšších plateb zdravotních pojišťoven za plomby. Nyní pojišťovny dávají za plombu 220 korun, průměrný náklad ordinace je ale 450 korun. ČSK je připravena i k masovým protestům. Pojišťovny dají letos na zdravotní péči 220 miliard korun, příští rok by z navýšených odvodů státu a vyššího výběru pojistného mohly dát až o deset miliard víc. Zubaři chtějí, aby něco z této částky šlo i do jejich oboru.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).