Vyplývá to z publikace o vývoji ekonomických ukazatelů v ČR, kterou vydal výzkumný ústav práce.
Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Česko na sociální věci a zdravotní péči vydává menší podíl HDP než jiné vyspělé země. Je pod průměrem OECD, který dosahuje u zdraví zhruba devíti procent a u zabezpečení kolem 22 procent. Do zdravotnictví putuje v Německu či Švýcarsku kolem 11 procent HDP, v Rakousku deset procent. Naopak Polsko či Slovensko vydávají méně než ČR. Podobné je to u sociálních výdajů.
Nižší podíl výdajů v Česku kritizují odbory i experti. Podle nich jsou resort zdravotnictví i sociální služby podfinancované. Poukazují na stárnutí společnosti a větší potřebu péče i na to, že závisí na rozhodnutí politiků, jak se státní peníze rozdělí a do čeho se pošlou.
Loni podíl zdravotních výdajů na HDP klesl pod sedm procent. Nad sedmiprocentní hranicí se držel od roku 2009, kdy byl vůbec nejvyšší od roku 1990 a činil 7,8 procenta. Postupně se pak snižoval.
Sociální výdaje spadly loni pod 12 procent HDP. Také ony se nad dvanáctiprocentní hranicí držely od roku 2009. Zatím nejvyšší byly v roce 1991, tehdy odpovídaly 14,5 procenta HDP. V posledních letech se dostaly nejvýš v roce 2012 - na 12,7 procenta HDP.
Podle údajů se snižuje i podíl peněz, které plynou do důchodů. Loni to bylo 8,6 procenta, tedy nejméně od roku 2009. Tehdy část činila 8,8 procenta HDP. Nejvyšší byla v roce 2012, kdy dosáhla 9,7 procenta.
Přestože podíly klesají, do sociálních věcí a zdravotnictví putuje každoročně větší částka. Od roku 1990 se zvedla víc než sedmkrát. Zatímco tehdy se na sociální zajištění a zdraví vydalo 112,31 miliardy, loni to bylo už přes 831,94 miliardy korun. Sociální problematice připadlo z loňské sumy téměř 526,04 miliardy, zdravotnictví pak skoro 305,91 miliardy.