Zkusme se ale podívat na to, jaká je realita plnění tohoto bodu z memoranda podepsaného ministrem a zástupci revoltujících lékařů.
Aby mohly být platy lékařů navýšeny, platí od března novela úhradové vyhlášky. Vydání této novely však není úplně v pořádku.
Způsob, jakým totiž byla v rychlosti vydána, není v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, a podle některých právníků, není dokonce v souladu ani s ústavním pořádkem.
Rozhodně však tato rychlo-novela vyhlášky nepředstavuje systémové řešení, na kterém by bylo možné stavět růst platů i do budoucna.
A tak jsme opět svědky nepředvídatelnosti prostředí českého zdravotnictví, kdy každý další takový nesystémový krok s sebou nese vyšší náklady veřejného zdravotního pojištění bez jakékoliv měřitelné přidané hodnoty pro ty, kteří většinově zdravotní pojištění platí.
Jestli mne tedy k této novele vyhlášky napadají nějaká slova, která by ji charakterizovala, pak by mezi nimi byla nekoncepčnost, nesystémovost a nemorálnost.
A to vše bez ohledu na to, že je neoddiskutovatelné, že podhodnocená cena práce ve zdravotnictví je jedním z klíčových problémů našeho zdravotnictví.
Pojďme ale zpět k původnímu problému. Ředitelé nemocnic se dostali s výplatními termíny za březen pod tlak. Ale ani to je neopravňuje nutit zdravotní pojišťovny jednat v rozporu se zákony, podle kterých fungují. Posílají totiž pojišťovnám faktury, kterými se snaží získat peníze na platy lékařů, které jsou ovšem pro zdravotní pojišťovny zcela neakceptovatelné.
Zákon totiž zdravotní pojišťovně ukládá hradit výhradně péči poskytnutou jejím pojištěncům. Uhrazení faktur, na kterých stojí jako důvod platby něco jiného než poskytnutá péče, by bylo jednoznačně v rozporu s řádnou správou svěřeného pojistného.
Ať je tedy novela úhradové vyhlášky jakákoliv, pořád je to vyhláška, která systém ovlivňuje. A není pochyb o tom, že úhrady nemocnicím ne vždy odpovídají vynaloženým nákladům. Proto jsme na základě rozhodnutí správní rady v naší pojišťovně přistoupili k navýšení plateb do nemocnic o 4 % proti původnímu znění vyhlášky.
Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem, který je v souladu se zákonem, jsme schopni vytvořit finanční prostor managementům nemocnic jak pro udržení dostupnosti a kvality péče, tak i pro ono vyvzdorované navýšení platů. I tak jsem ale přesvědčen, že pro realizaci nárůstu platů budou muset nemocnice přijmout další opatření, aby to zvládly.
Otázkou ale je, jak se s růstem ceny práce budeme vyrovnávat dál. Prozatím mi chybí, že se vedle růstu ceny práce ve zdravotnictví vůbec nemluví o produktivitě a efektivitě, o změně komunikace lékař-pacient, o standardizaci zejména nákladné péče a dalších záležitostech.
Celý komentář si můžete přečíst na blogu autora, který najdete ZDE.