„Vzhledem k tomu, že nebyl naplněn zákonný termín pro dokončení všech revizí, je potřeba do výsledné kalkulace započítat i ztráty z prodlení někdy i více než tři roky,“ uvádí svaz v prohlášení pro ČTK.
Úspory prý budou menší i proto, že některé přípravky původně užívané jen při hospitalizaci a hrazené jako součást výkonu se budou účtovat i v ambulancích. Hrozí prý, že pojišťovny zaplatí tyto přípravky dvakrát.
„Zpráva SÚKL o dokončení revize úhrad a možných úsporách je signálem, že došlo k zásadnímu a bezprecedentnímu snížení jednotkových úhrad léků. Je na zdravotních pojišťovnách a lékařích, jak tuto šanci využijí,“ reagoval pro ČTK na výtky pojišťoven ředitel lékového ústavu Martin Beneš.
Podle jeho mluvčí Veroniky Petlákové ústav při propočtech vycházel ze spotřeby léků v roce 2010. Tehdy pojišťovny daly za léky na recept 35,98 miliardy. Za léky na žádanku podle dat za rok 2009 daly 13,3 miliardy.
Prostřednictvím revize se nejen podařilo snížit výdaje zdravotních pojišťoven i pacientů, ale také byl nastaven standard léčby hrazené ze zdravotního pojištění, uvedla mluvčí.
Svaz i přes výhrady k výši úspor oceňuje, že se revizí cen postupně dařilo zmírnit nárůst nákladů na léky. „Zveřejňování přehnaně optimistických úspor však vytváří mylný dojem, že systém veřejného zdravotního pojištění získává zdroje. Systém je dlouhodobě v deficitu, náklady rostou a je třeba usilovat o další úspory. Platí to i pro oblast cenotvorby léků,“ uvedl svaz.
Uspořené peníze by podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka měly jít na léčbu, například pacientů se vzácnými chorobami. Všeobecná zdravotní pojišťovna za ně vydává přes dvě miliardy korun ročně.
„Zpráva SÚKL o úspoře až devíti miliard ročně na výdajích pojišťoven za léky má tedy zásadní význam. Bude možné tyto peníze použít na inovativní léčbu a léky na vzácné choroby, a tak se připojit k aktuálnímu trendu v EU,“ sdělil ČTK Dvořáček.