„Každý den umírá průměrně 19.000 dětí z příčin, kterým lze z větší části předejít,“ řekl ředitel UNICEF Anthony Lake.
Velké rozdíly přetrvávají mezi jednotlivými oblastmi a mezi sociálními skupinami.
Největší pokrok byl zaregistrován ve čtyřech velkých regionech (Latinské Americe a Karibiku, ve východní Asii a Tichomoří, střední a východní Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe), v nichž dětská úmrtnost od 90. let minulého století klesla o polovinu.
V subsaharské Africe byl pokles jen o 39 procent a zhruba každé deváté dítě se nedožilo pěti let.
Ale i tam se pokles urychluje (3,1 procenta ročně v letech 2000 až 2011 oproti 1,5 procenta v letech 1990 až 2000). Zlepšení je markantnější na východě a jihu kontinentu, a to díky masivnímu zásahu v boji proti hlavním nemocem, především viru HIV, ale také spalničkám a malárii.
Zpráva upozorňuje na rostoucí koncentraci dětské úmrtnosti v subsaharské Africe a v jižní Asii, kde bylo loni registrováno více než 80 procent úmrtí (respektive 49 a 33 procent).
V roce 2011 se polovina úmrtí u dětí mladších pěti let soustředila do pěti zemí: Indie (24 procent), Nigérie (11 procent), Kongo (sedm procent), Pákistán (pět procent), Čína (čtyři procenta).
Podle zprávy není chudoba jediným určujícím faktorem. Děti mladší pěti let podstupují mnohem větší riziko, pokud se narodí ve venkovských oblastech a pokud jejich matky nemají ani základní vzdělání. Další okolnosti, které zhoršují úmrtnost, jsou násilí a politická nestabilita.
Příčinou dvou třetin úmrtí jsou infekční nemoci: zápal plic, průjmy a malárie. Přežití dětí snižuje také nízký věk matek, nedostatek vzdělání, špatná hygiena a omezený přístup k vodě.