Z nemocnic chce odejít 3800 lékařů. Jen jednotlivci zatím stáhli své výpovědi zpět. Stále věříte, že většina lékařů z nemocnic neodejde?
Jak situaci sleduji a snažím se ji pochopit, tak se mi lékaři rozpadají na dvě skupiny. Jedna má velmi blízko k organizátorům akce Děkujeme, odcházíme. Tvoří takové tvrdé jádro. Energicky agresivní. Snaží se prosadit své nároky téměř za každou cenu. Jejich rétorika je až za hranicí rozumného vztahu lékařů a pacientů. Oni říkají: ve zdravotnictví musí být co nejhůř a pak se teprve věci pohnou. Toto je skupina lidí, kteří se skutečně budou snažit vytrvat až do konce bez ohledu na to, co se děje. A odejdou. Pak je druhá skupina lidí, z nichž řadu znám osobně a nikdy bych býval neřekl, že se do takovéto akce pustí. Jsou to lidé pracovití, slušní. Právě tito lidé pro mne znamenají signál, že ve zdravotnictví nejsou věci v pořádku. Že pracovní nasazení lékařů přesáhlo míru únosnosti, která není v relaci k platům. Je to pro mne jasná analýza toho, že se nemocnicím pomoci musí.
Jak?
Přibrzdit jejich rozvoj, který byl v posledních pěti letech velmi intenzívní. Peníze se teď musejí dát do platů. Každá firma ví, že musí rovnoměrně rozvíjet své technologie a lidské zdroje. A právě toto bylo v nemocnicích opomenuto. Jestli akce Děkujeme, odcházíme skončí dobře, nikomu se nic nestane a většina lékařů se vrátí do práce, jsem připraven pro ně velmi intenzívně pracovat, vylepšit současnou situaci.
Ale neodpověděl jste na to, zda si myslíte, že většina lékařů, kteří podali výpověď, v nemocnicích zůstane.
Stále věřím, že ano.
Pokud by lékaři stáhli své výpovědi, vzal byste všechny zpět?
Často o tom přemýšlím. Jsou názory, že ze strany protagonistů míra překročila meze slušnosti, ba i meze etiky. Vždy ve všech konfliktech jsem se snažil všem svým protivníkům nějakým způsobem vyhovět, hledat řešení, kde obě strany z kompromisu profitují. A nechtěl bych využít situaci, která nyní je, aby z toho byla pomstychtivá akce. Já osobně bych asi vzal zpátky všechny lékaře. Ale záleží to na vedení jednotlivých nemocnic.
Pokud lékaři hrozbu splní a 3800 jich z nemocnic odejde, co bude s pacienty?
Správný manažer má mít pro všechny situace alternativy. Jsou nemocnice, které opravdu v důsledku akce Děkujeme, odcházíme budou muset zavřít některá oddělení.
A chystáte zavírání celých nemocnic?
Ne. Pouze na Vysočině je stav nejhrozivější. Tam tuto alternativu vyloučit nelze. Ale spíše to vypadá, že v každé nemocnici zůstane nějaké jádro lékařů, které bude schopno poskytovat nejakutnější služby pacientům pro nejbližší hodiny a pak pacienta přeložit na jiné pracoviště, kde spektrum poskytovaných služeb kompletní je. Tam, kde výpadek lékařů bude 20 až 30 procent - pokud se nebude týkat cíleně lékařských oborů, například chirurgie, interny, neurologie, anesteziologie - tam se nemocnice dostane do prázdninového provozu, kdy se řeší věci akutní a subakutní, které se nemohou odsunout, a ostatní se dají na čekací listinu. Další alternativou je dohodnout pacientům péči v jiném zdravotnickém zařízení. Pacienti se ale obávat nemusejí. Akutní péči dostanou vždy.
A jak dlouho by bylo možné prázdninový stav vydržet?
Několik měsíců.
A co potom? Dají se lékaři sehnat jinde?
Směrem do ciziny ministerstvo nepodniklo žádné kroky. Ředitelé některých nemocnic ale ano - směrem na Slovensko a do Polska. Nedokáži odhadnout úspěch.
Tento týden jste lékařům napsal otevřený dopis, kde je žádáte, aby zůstali a pokud zůstanou, že v příštím roce už by peníze na přidání být mohly. Kde je chcete vzít?
Zdroje jsou různé. Ve velkých nemocnicích je to přibrzdění jejich rozvoje. Každá se snaží natlačit do nejnovějších technologií a nejde o technologie život zachraňující. Je celá řada léků, přístrojů, postupů, které se teprve zkoušejí a hledá se míra jejich prospěchu pro pacienta. Pracovat bychom měli s takovými, které prokazatelně účinné jsou. V ČR je rozvoj medicíny stejný jako v nejvyspělejších zemích. Cokoli se objeví nového, hned musíme zkoušet. Ale je to hodně drahé. Tady by se aktivity daly omezit. Dalším zdrojem je racionalizace nákupů. Uděláme referenční hodnoty cen, za které je možné nakupovat. Budeme se snažit s firmami nasmlouvat rozumnější ceny. Nejde jen o obchodní trans -akce, ale i o výběr zboží, přístrojů a podobně. Nelze vyloučit utlumení některých nemocnic, které mohou být nadbytečné. Nedá se říct, které nechat a které zavřít. Ale hejtmani v krajích již pracují na optimalizaci zdravotní sítě. V mírových dobách se to dělá špatně, protože je k tomu politický odpor. Teď, pokud z nemocnic lékaři odejdou, je možné, že oddělení utlumena budou.
V dopise jste neskrýval své rozhořčení nad stylem kampaně Děkujeme, odcházíme. Napsal jste, že vydírání není cestou k řešení problému. Považujete akci za vydírání?
Jestliže se řekne: dotáhneme akci až do konce, aby to zdravotnictví pocítilo, čímž je míněno, že opravdu se některé provozy budou muset zavřít, budou se muset dělat veliké reorganizace, tak to už je hrozba velká. Nechci přilévat olej do ohně, ale myslím si, že to nátlaková akce nepochybně je.
Lékařský odborový klub tvrdí, že nikoho nestraší a nikomu nevyhrožuje.
Stačí se podívat, co je napsáno na sanitce, se kterou odboráři objížděli republiku. Z poloviny je pomalovaná jako pohřební vůz. Nápis pak zní: Náš exodus, váš exitus. Tedy: Náš odchod, vaše smrt. Samozřejmě, je to určitá nadsázka, ale ne každý to tak může vzít. Část populace se takovým nápisem může vystrašit a na ni je to i zacíleno.
LOK se ohradil i vůči tomu, že někoho vydírá a že je agresivní. Tvrdí, cituji: „Váš problém je v tom, že jste náš hlas dlouho ignoroval nebo podceňoval. Proč jste nás už tehdy nepozval k jednacímu stolu, který ve svém dopise označujete za jedinou vhodnou platformu k řešení problému? Proč až teď?“ konec citátu. Můžete na to odpovědět?
Od doby, kdy jsem nastoupil do funkce, jsem se setkával s představiteli různých směrů ve zdravotnictví. Byl jsem několikrát v centru lékařské komory, na jejich sjezdu. Na komoru jsou napojeni lidé, kteří jsou protagonisty hnutí Děkujeme, odcházíme. S doktorem Martinem Engelem, který je předsedou Lékařského odborového klubu, tedy hlavním iniciátorem akce Děkujeme, odcházíme, jsem se také několikrát sešel. Ale řekněme si, co je vyjednávání. Jestliže vám někdo řekne: „My máme takovéto požadavky, a jestli je nesplníte, tak není o čem jednat,“ a těmi požadavky je razantní zvýšení platů, pak jaký je to prostor pro jednání? Dnes už jsem dokonce slyšel, a to potvrzuje nátlakovost jednání: “ nemyslete si, že nějakých 15 procent navýšení mezd hned bude stačit.“ A to se prosím říká v době, kdy se pracovníkům veřejné správy škrtá deset procent platu. Bere se hasičům, policistům, propouští se. My v této situaci máme 15 procent přidat lékařům. A to jenom na začátku. Do konce roku se pak mají najít peníze, aby se přidalo o 100 procent. To je opravdu absurdní požadavek. Musí to být jasné i těm, kdo ho vyslovují.
Lékaři tvrdí, že v dopise, který jste jim adresoval, nenaznačujete žádné řešení současného stavu.
Rozeberme si požadavky, které měli. Jsou čtyři hlavní: platy, korupce, reforma zdravotnictví a reforma výuky. S děkany lékařských fakult jsem se domluvil, jak bude atestační výuka probíhat. Systém už je radikálně změněn, je napsaná novela zákona o vzdělávání lékařů. Tento bod je prakticky splněn. Realizace ale nastane, až nastoupí noví lékaři. Další bod - reforma. Minulý týden jsme zveřejnili program naší reformy. Dokonce jsem ho poprvé přednášel už v listopadu na sjezdu lékařské komory a sklidil kladný ohlas. Novela zákona 48 je absolutně průlomová. Po padesáti letech našeho zdravotnictví se hledá cesta, jak jasně definovat standard péče, tedy co má pojišťovna pacientovi platit ze zdravotního pojištění a co už standard není, tedy na co si pacient legálně připlatí. Připomínám, že od poslední reformy, která byla před 18 lety - myslím zavedení zdravotního pojištění - se problémy jen hromadí. Vyřešit je teď mávnutím kouzelného proutku se nedá. Jestli se objeví ministr, který to věrohodně slíbí, rád mu své křeslo přepustím. Podstatně změnit zdravotnictví není do roka možné. To by znamenalo totální destrukci. A mám obavu, že na destrukci je dostatečně našlápnuto právě akcí Děkujeme, odcházíme. Další požadavek - odstranění korupce. Už před časem jsme vyhlásili pravidla, která budou muset dodržovat zdravotnická zařízení při výběrovém řízení. Zveřejníme ceny, za které mohou nakupovat některé komodity, atd. Otevřeli jsme i Pandořinu skříňku.
Co v ní je?
Vztah lékařů a firem. Firemní sponzoring. Mám tím na mysli zahraniční cesty lékařů, tzv. vzdělávací akce bůh ví kde za peníze firem. Už nabyly takového rozsahu, že možná to je dost velká příčina, proč se ve zdravotnictví nakupují některé věci třeba o 20 procent dráž. Řetězec vztahů lékařů a firem je třeba radikálně přerušit. Pravidla, jakým způsobem, vyjdou příští týden.
A teď k těm vyšším platům
Co jsem nastoupil do funkce, říkám, že na radikální zvýšení platů lékařů peníze nejsou. Shrnuto: myslím si, že, tři ze čtyř požadavků LOK jsou splněny. A ten čtvrtý, tedy platy, zůstává. Ten nejsem schopen splnit. A férově to prezentuji.
Lékařská komora vydala dokument, který by měl pomoci řešit situaci. V první fázi navrhuje krizový management a zvýšit mzdy na trojnásobek průměrného platu v zemi, tedy tak, jak to požaduje LOK. Peníze se prý dají získat ze 14 miliard, které jsou na účtech zdravotních pojišťoven. Na zvýšení jsou nutné jen tři miliardy ročně.
Nechci bagatelizovat ani ironizovat, ale některé rady a návody, jak situaci řešit, připomínají tak trochu radu, ať zkusíme vrtat naftu vedle nemocnic, postavit tam rafinérky a z vydělaných peněz hradit zdravotnictví. Tak to nejde. Těch 14 miliard na účtech zdravotních pojišťoven není. Už ani ne deset miliard. Nejsou mobilizovatelné prostředky, které by byly legální. Znárodněním jedné z pojišťoven by to snad šlo, ale to vláda určitě nebude chtít udělat.
Požaduje prodloužit takzvaný Janotův balíček, který snižuje o sedm procent maximální ceny léků a o stejnou výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Léky prý máme předražené zhruba o 12 procent, a to díky tomu, že se bere kurz euro - koruna, jaký byl před třemi roky. Kdo to může změnit?
Změnit to může pouze přecenění léků. Na tom se intenzívně pracuje. Polovina je hotová, z druhé poloviny se úspěšně ukusuje. Procedura je však velmi složitá a zdlouhavá. Janotův balíček jsme zanedbali, bude hotov v březnu, a do té doby by zvýšení cen léků nemělo být masivní, protože léky jsou v zásobách. Sněmovna se k Janotovu balíčku vrátí už v únoru. Chceme jeho prodloužení o rok, než revize léků budou hotovy. Kurzovní změny nejsou tak dramatické, aby ceny léků ovlivnily v řádu miliard.
V návrhu své reformy mimo jiné navrhujete zvýšit poplatek za den v nemocnici ze 60 na 100 korun. Zvažovali jste to i v souvislosti s důchodci, kteří berou nízké penze?
Máme analýzu sociálních dopadů. Ukázalo se, že míra spoluúčasti by neměla narušit finance průměrného důchodce. Nelze vyloučit individuální stavy, kdy lidé jsou na hranici hmotné nouze. O ně se ale musí postarat sociální systém. Víte, když se člověk ocitne v domově důchodců, tak odevzdává tři čtvrtiny svého důchodu. Je to daleko víc než částka, která by se naakumulovala pobytem v nemocnici, tedy 3000 korun za měsíc. Většina důchodců má příbuzné a ti by měli mít své povinnosti vůči nim.
Měníte poplatek v lékárně. Dosud platíme 30 korun za položku na receptu, nově to má být 30 korun za celý recept. Nešlo by tento poplatek vůbec zrušit? Lidem připadá nesmyslný. Platíme přece doplatky za léky.
Tento poplatek byl ze všech kritizován nejvíc. Složitě se lidem vysvětluje. Je zakomponován do ceny. Tam, kde se platí doplatek za léky, tak oněch 30 korun doplatek snižuje. Kdyby nebyl, doplatek za lék bude větší. Na druhé straně těch 30 korun je určité memento, aby levné a volně prodejné léky si šli lidé spíše koupit sami, než aby šli k lékaři a nechali si je předepsat. Při nachlazení se člověk může léčit sám.
Chystáte další úpravy regulačních poplatků?
Zatím ne. Pořád ale visí ve vzduchu vyšší poplatek za vstup k ambulantnímu specialistovi. Budeme ho řešit později.
Celkově by se tedy spoluúčast pacienta měla zvýšit?
Ve zvyšování spoluúčasti pacienta ve srovnání s vyspělými zeměmi ještě prostor je. Byli bychom rádi, aby vše bylo sociálně únosné. Aby víc platili lidé, kteří jsou movitější. Budeme hledat do budoucna spoluúčast vyšší, například v oblasti rehabilitace, lázeňské léčby a podobně. Nebude to ale nijak dramatické.
A pokud jde o poplatky za nadstandard péče?
Nebude moc lidí, kteří budou požadovat medicínský nadstandard.
A co bude standard zdravotní péče?
V podstatě to, co je dnes na zdravotní pojištění. Kromě například některých dražších materiálů nebo výkonů, třeba na operačním robotu.
Čili robotickou operaci si lidé zaplatí?
To jsem neřekl. Zhruba 15 procent výkonů je nenahraditelných. Ty zůstanou ve standardu péče. Zbytek se bude platit na úrovni běžné laparoskopické operace, která ve standardu určitě bude. Kdo by toužil po operaci robotickým systémem, tak rozdíl v ceně mezi laparoskopickou a robotickou operací legálně doplatí.
Ve zdravotnictví je rozsáhlá a údajně největší při nákupu přístrojů. Jak tomu chcete zabránit?
Komise pro nové technologie by do budoucna měla regulovat vstup nových drahých přístrojů do léčení. Vysoké ceny při nákupech by měly být kontrolovány ostřejším dohledem nad výběrovým řízením, zveřejňováním cen. Budeme chtít po nemocnicích, aby vyvěšovaly na internet všechny zakázky, ukazovaly, kolik za co zaplatí. Některým obchodníkům se to líbit nebude.
Před časem jste prohlásil, že když odejde hodně lékařů z nemocnic, odstoupíte z funkce. Uděláte to?
Mluvil jsem o odchodu 7000 lékařů. V žertu jsem řekl, že jako čestný muž se budu muset zastřelit, jestli odejdou. Tak na takový krok samozřejmě připraven nejsem. To byla nadsázka. Ale v případě, že by se akce Děkujeme, odcházíme vyvíjela špatně, došlo k velkému kolapsu zdravotní péče a musela se dělat strašlivá opatření, jak péči přeorganizovat, tak by asi bylo dobré - pro zklidnění situace - abych odstoupil. Ale zatím to v plánu nemám.