Prostřednictvím výzkumných šetření se zaměřujeme nejen na dodržování legislativou stanovených kompetencí sester, ale i na samotné problémy, s nimiž se sestry ve své praxi setkávají a které takřka denně řeší. Rády bychom vás seznámily s výsledky šetření prováděného u sester studujících specializační studium se zaměřením na klinickou onkologii.
Charakteristika sledovaného souboru
Jednou ze skupin, které se zapojily do průzkumného šetření, byly sestry studující specializační studium v oboru klinické onkologie. Těmto sestrám bylo rozdáno 50 dotazníků, z nichž se vrátilo 49 (návratnost 98 %).
Výsledky průzkumného šetření
Z úvodu dotazníkového šetření, zaměřeného na obecné otázky, vyplynula vyrovnanost pracovního zařazení respondentů mezi ambulantní částí (51 %) a lůžkovou částí (49 %), přičemž větší zastoupení měli respondenti v jednosměnném provozu (57 %). Následující otázky již byly zaměřeny na výkony, které sestry provádějí bez potřebné kvalifikace. Z nabízených možností, které mohly sestry ještě doplnit svým názorem, vyplynulo, že důvody jejich počínání jsou různé. Nejčastěji však sestry uváděly, že reflektují na samotnou žádost lékaře či nadřízeného nebo zachovávají tradici oddělení, na kterém pracují.
Na žádost lékaře o provedení výkonu, ke kterému nemají sestry potřebnou kvalifikaci, kladně reagovaly v celých 92 %, přestože o své nekompetentnosti věděly. Sestry své počínání nejčastěji zdůvodňovaly nejen nemožností lékaře dostavit se na oddělení, ale také potřebou rychlého vyřešení problému a tím vlastně i potřebou pomoci pacientovi. Zdravotničtí pracovníci si jsou velmi dobře vědomi, že onkologicky nemocný pacient má řadu potíží, jako je únava, nevolnost, bolest, snížení imunity a mnoho dalších, a jejich rychlé vyřešení je pro všechny v danou chvíli prioritní.
Za nejvíce frekventované výkony sestry označily dvě oblasti. První oblastí bylo plnění telefonických ordinací lékaře, což uvedlo 91 % sester, pro které to znamenalo porušení standardu na svém pracovišti. Druhou oblastí bylo podání transfuzních přípravků, což označilo 44 % všech dotázaných sester (graf č. 1). Uvedené výsledky se shodují i s názorem většiny sester (69 %), týkajícím se jejich nedostatečné informovanosti o právní odpovědnosti, jež jde ruku v ruce s jejich povoláním, a to i přesto, že téměř 38260]4 sester má praxi delší než 11 let (72 %). Samotné informace o právních předpisech a právní povědomí získávají sestry nejčastěji prostřednictvím celoživotního vzdělávání, dále z odborných časopisů, od zaměstnavatele, od svých kolegyň/kolegů a z médií (např. z televize a z internetu).
Také je potřeba si uvědomit, že onkologicky nemocný člověk je v dnešní společnosti zahrnut až zahlcen velkým množstvím informací, které jsou zkreslené. Samotné sestry přiznávají, že se setkávají s ovlivňováním pacientů právě těmito zkreslenými informacemi v plných 83 %, a to především od spolupacientů, rodinných příslušníků a známých. Kvalitu péče poskytované sestrami snižuje také např. přiznávání pochybení z oblasti psychologické, ve které se většina sester (83,5 %) shodovala a jež je velmi početná.
Pacienti s onkologickým onemocněním vnímají velmi intenzivně chování ošetřujícího personálu k nim samotným a samy sestry přiznávají, že ne vždy dostatečně naslouchají pacientovým obavám nebo že je bagatelizují, nepřizpůsobují vhodně tón svého hlasu při rozhovoru, dávají sliby, které nemohou splnit, nebo se chovají neadekvátně, a pacienta tak psychicky traumatizují. Jsme však na dobré cestě, neboť nejdůležitější je si vlastní chyby umět přiznat, a tak je následně dokázat napravit či jim předcházet.
V samotném závěru dotazníkového šetření nás zajímal názor sester na sdělování nechtěně vzniklých událostí přímo pacientovi bezprostředně po jejich vzniku. Většina sester (90 %) se přiklání k pravdivému sdělení vzniklé a pro všechny nepříjemné události (graf č. 2). Takové jednání zdůvodňují samotným právem pacienta o této události vědět, především proto, že se pacientovi zároveň sdělí možná preventivní opatření k minimalizaci případných komplikací.
Samy sestry přiznávaly, že dalším z důvodů sdělení pravdy pacientovi je také to, že ony samy by chtěly být o takovéto události informovány, pokud by se týkala jejich osoby. Zastáváme názor, že pokud budou pacienti informováni o vzniklých chybách, je možné předpokládat, že to přispěje ke snížení pochybení a že se zároveň sestra stane důvěryhodnější v očích pacienta. A nejen to, naučíme se tak zapojovat pacienta a jeho blízké do péče, která se tímto může stát bezpečnější.
Závěr
Sestry si svá pochybení plně uvědomují, což je podle našeho názoru nejdůležitější krok, který povede k nápravě takového počínání. Překračování kompetencí z důvodu vyřešení pacientova problému, a tím také zmírnění jeho utrpení může být chvályhodné, ale nezákonné. Naším úkolem samozřejmě je pomoci pacientovi, ale bez ohrožení či poškození jeho zdraví. To nás vede k domněnce, že jedním z důležitých aspektů je zlepšení informovanosti sester z oblasti právní a tím snížení možného pochybení.
Jsme si vědomy toho, že ordinace prostřednictvím telefonu jen tak snadno nezmizí, hlavně z nočních služeb, protože by to v některých případech mohlo až ohrozit pacienta na životě. Možné řešení, které by mohlo přispět k minimalizaci těchto telefonických ordinací bychom však viděly. Předně je velmi důležité systémové řešení dané problematiky, a to „ideálně“ v rámci celé nemocnice. Pro správné „nastartování“ systému je potřebné vypisování hlášení o mimořádných událostech, a to i s odůvodněním případného nedodržení stanoveného standardu na daném pracovišti.
V tomto směru proto vítáme iniciativu sester, které vypisují mimořádnou událost vždy po splnění telefonické ordinace. Informování pacienta o vzniklé nežádoucí události je pozitivním zjištěním. Na tomto názoru sester je patrné, že samotné sestry chtějí dělat maximum pro zajištění bezpečné ošetřovatelské péče a minimalizovat možné poškození pacientova zdraví. Na samotný závěr bychom chtěly dodat, že každá sestra je především lidská bytost a ani jí se nevyhýbá pochybení. Všem sestrám přejeme, aby měly možnost poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči a aby ve své práci chybovaly co nejméně.
Bc. Hana Havelková, Mgr. Jana Mikulková, NCO NZO v Brně
