Rušení a slučování služeb první pomoci je dlouhodobým trendem po celé republice. V menších městech končí pohotovosti úplně, na některých místech fungují jen o víkendu, na jiných se přesouvají do blízkých nemocnic. Krajští radní se tak snaží ušetřit.
Reagují tím také na kritiku, že současný systém pohotovostí není příliš efektivní.Takovým směrem se nyní vydali také pardubičtí. Lékaři budou na pohotovostech sloužit jen o víkendu, ten, kdo bude potřebovat lékařskou péči si buď bude muset přivolat záchranku nebo se vydá do některých ze čtyř krajských nemocnic.
„Zajištění pohotovosti pro dospělé představuje pro Pardubický kraj nemalou finanční zátěž. Proto jsme zpracovali přehledy, jak jsou jednotlivá pracoviště v kraji využívána. Z informací získaných od nemocnic jasně vyplynulo, že výrazně převažuje počet ošetřených pacientů od pátku do neděle, kdy pohotovost navštíví přibližně tři čtvrtiny z celkového počtu ošetřených pacientů,“ uvedla pro Dnes krajská radní zodpovědná za zdravotnictví Markéta Tauberová.
V menších městech chybí peníze
Pro pacienty v Pardubicích se nic nemění. Pohotovost bude fungovat stále stejně.
Krajští politici už v minulosti provoz pohotovostí osekali. Nejprve je přestala provozovat záchranka a lidé začali na pohotovost dojíždět do krajských nemocnic. V hůře dostupných oblastech, v Červené Vodě, Poličce a Hlinsku, dotoval společně s městy pohotovost Pardubický kraj. Jenže v prvních dvou případech přestala mít města a jejich sdružení na provoz peníze a kraj odmítal sám platit veškeré náklady na fungování.
Posledním městem, které svým obyvatelům na pohotovost připlácí společně s krajem, zůstává Hlinsko, které po Pardubicích zůstává jediným městem, kde se provoz nemění.
Změny probíhají také na jižní Moravě
Počátkem roku chystali velké změny i jihomoravští zastupitelé, kvůli velké kritice od nich ale prozatím ustoupili. Již dříve ale víkendovou a noční službu lékařů oželeli například v Židlochovicích či v Kuřimi.
Ohrožené jsou nyní i v dalších městech, jako Kyjov, Tišnov nebo Hustopeče. Problémy se zajištěním pohotovosti se v posledních letech objevují pravidelně.
Specifikum především moravské metropole spočívá například v tom, že i když tu pohotovost funguje, mnozí lidé se raději vydají přímo do některé nemocnice. Aby tomu zdravotníci zamezili, od loňska změnili pořadí přijímaných pacientů. Ti, kteří přijdou bez lékařského doporučení z pohotovosti, mohou čekat i několik hodin.
V Berouně také jen o víkendu
O podobném fungování rozhodli i středočeští radní. Lékařská služba první pomoci provozovaná středočeskou záchrannou službou v Berouně od února funguje jen o víkendech a svátcích. Rozhodnutí ředitele záchranky vychází hlavně z toho, že se dlouhodobě nedaří zajistit obsazení všedních služeb praktickými lékaři z berounského regionu.
Nejbližší pohotovosti jsou v Kladně, Praze a Příbrami. Koncem minulého roku skončila také pohotovost v Říčanech u Prahy. Lékaři totiž často nechtějí držet noční služby.
MZ chce zavést povinné služby pro praktiky
Problém s neochotou lékařů má vyřešit reforma zdravotnictví. Ta počítá se zavedením povinné služby lékařských pohotovostí pro praktické lékaře. Lékaři to ale striktně odmítají, takže lze jen spekulovat jak to s návrhem dopadne.
Jak to vidí zástupce Sdružení praktických lékařů v Moravskoslezském kraji Kamil Běrský:
LSPP jsou zastaralé. Řešením jsou vybudování emergency v nemocnicích, kde bude centralizována péče, kde by mohl sloužit i praktický lékař, pokud by měl zájem. Tam by sloužili ti nejvzdělanější a lékaři v přípravě do oboru.
Tam by byl pacient diagnostikován, dostal by plán léčby a dalšího vyšetřovacího postupu a pokud by to vyžadoval jeho stav byl by přesunut na lůžko, kde by byl dále sledován a léčen a postupně vyšetřován dle plánu. Čili úplně obrácený postup dnešním zvyklostem,mimo akutní věci, ty jsou takto řešeny. Lehčí pacienti by s diagnózou a léčbou byli odesláni domů a praktickým lékařům do péče.
Samozřejmě, že by to bylo poplatné, protože každý mohl včas navštívit svého praktického lékaře. Dávat důraz na akutní medicínu je nesmysl,protože žádná nemoc nevzniká náhle, ale je dovršením procesu, který by měl být dávno nějak podchycen. Samozřejmě se může stát, ale důraz je na celoživotní péči.Začít postupně a postupně vybudovat tyto centra a styl práce.Samozřejmě vše směrem co nejméně hospitalizovat. Praktickým lékařům dát větší kompetence.
Největší gro péče je v ordinacích a myslím, že nikomu neušly změny, kterými praktická medicína prošla. Jsme vybaveni počítači, propojeni internetem, máme aktivní celoživotní vzdělávání na vysoké úrovni a tím, že sami indikujeme vyšetření a léčbu a znalostí pacienta se naše práce rovná klinickým pracovištím. Možná, že jsem na tom i lépe, protože svého pacienta roky známe a máme informace o průběhu jeho nemocí, postupnému vývoji.