Loni v Česku propukla malá zdravotnická revoluce. Nadstandardy (opět) rozpoutaly pozdvižení. A tak není divu, že ministr zdravotnictví Leoš Heger nakonec přibrzdil a rozhodl se, že nám je začne ordinovat polehoučku. Od ledna si můžeme připlatit pouze za kvalitnější sádru, očkování nebo oční čočky. Jenže není všem dnům konec.
Velká očekávání a debaty se upínají hlavně k možnosti vybrat si za příplatek konkrétního operatéra. Což je sice běžná praxe už dnes, ale zatím v rámci uplácení a šedé ekonomiky. Na seznam dalších chystaných položek patří třeba lepší kyčelní kloub, císařský řez na přání rodičky, speciální cévní protéza nebo robotická operace prostaty.
Podrobněji o stávající podobě nadstandardů (oficiálně povolených i roky na černo praktikovaných) Peníze.cz informovaly v článku Za lepší sádru si od ledna můžete připlatit, za lepšího doktora oficiálně pořád ne.
Další vlnu nadstandardů můžeme očekávat už od příštího roku. A pojišťovny jsou ve střehu. Větří totiž příležitost a vědí, že se bude hrát o hodně. Dosud platí, že rozhodujícím zdrojem financování zdravotní péče v Česku je veřejné zdravotní pojištění. Se zavedením nadstandardů by se však mohl otevřít větší prostor také tomu soukromému.
Boj o klienta bude nemilosrdný a pojišťovny vědí, že zvítězí ten, kdo bude nejlíp připraven. Velké ambice si v Česku na poli zdravotního pojištění dlouhodobě dělá UNIQA, která jako jedna z mála nabízí komerční zdravotní pojištění již několik let. Zájem o pojišťování nadstandardů však potvrzují i další pojišťovny. Například Kooperativa na to šla od lesa.
Aby lépe pronikla do problematiky zdravotnictví, koupila si nemocnici v Mělníku. Terén už mapuje i Česká pojišťovna nebo Allianz.
Pojišťovny čekají, až politici řeknou jasné slovo
„V oblasti komerčního zdravotního pojištění hodláme participovat, jak jen to půjde. Zatím však není jasný prostor, který bude komerčním pojišťovnám v tomto oboru vymezen. První vlnu nadstandardů od ledna 2011 považujeme za předvoj, symbolický první krůček, který velké možnosti pro komerční sektor zatím nepřinesl,“ řekla nám mluvčí UNIQA pojišťovny Eva Svobodová.
Dodala však, že pojišťovna situaci průběžně analyzuje a ráda by alespoň dílčí prvky do svých stávajících produktů zakalkulovala. „Stále však nejsou plošně známy ceny za tyto výkony u dostatečného počtu zdravotnických zařízení,“ zmínila Svobodová. Konečný seznam nadstandardů totiž ministerstvo zveřejnilo těsně před Vánoci a ceny se doplňují za pochodu.
Určuje si je každá nemocnice zvlášť – v jednotlivých zdravotnických zařízeních se tedy mohou lišit. Nední proto od věci je sledovat, a pokud máte možnost volby, vybrat si „lacinější“ nemocnici. Některá zařízení už ceny vyvěsila na svůj web.
Pojišťovny se zatím nechtějí příliš vyjadřovat k tomu, kolik by mohlo soukromé pojištění nadstandardů stát, ani jak by měly konkrétní produktové balíčky vypadat. „Především půjde o to, co všechno bude do nadstandardů zahrnuto.
To je zatím velká neznámá,“ vysvětluje mluvčí UNIQA pojišťovny. Hovoří se o tom, že cena by mohla být podobná jako u pojištění aut. V nabídce by mohlo být jak pojištění na všechny nadstandardy naráz, tak i menší balíčky konkrétních skupin zdravotních úkonů.
Další velkou (a rozhodující) neznámou pro pojišťovny je, jaký budou mít Češi o nadstandardy zájem. Výzkumy veřejného mínění příliš optimistické nejsou. Z loňského průzkumu agentury Millward Brown pro Lidové noviny dokonce vyplynulo, že nadstandardy hodlá využívat pouze osm procent populace.
Dalších třicet sedm procent si je prý dopřeje pouze v případě zákroků v řádu stokorun. Většina ostatních si údajně vystačí se základní péčí hrazenou z veřejného pojištění.
Změní Češi postoj k nadstandardům?
„Existující výzkumy ovšem reflektují současný stav, kdy je v občanech stále zakořeněný pocit, že dostanou nejkvalitnější dostupnou léčbu v podstatě zdarma. Jsme přesvědčeni, že bude-li nadstandard zaveden jako normální součást systému zdravotní péče, vnímání se výrazně změní,“ komentuje Eva Svobodová z UNIQA pojišťovny.
Aktuálně platný výčet nadstandardů podle ní tuto ambici rozhodně nemá. „Jakmile však veřejnost pochopí, že nadstandardy budou běžnou součástí většiny medicínských služeb v ČR, očekáváme výrazné zesílení poptávky po službách komerčních pojišťoven v tomto oboru,“ doplnila Svobodová.
Všechny pojišťovny shodně hlásí, že zkušenosti chtějí čerpat v zahraničí. Například v Rakousku si za soukromé zdravotní pojištění připlácí asi třetina obyvatel. Mají díky tomu nárok na nadstandardní pokoje v nemocnici, výběr lékaře podle vlastní volby, platbu denních dávek v případě nemoci a pokrytí výdajů za doplňkové léčebné procedury.
Jak moc se soukromé zdravotní pojištění vyplatí pojišťovnám?
Pro zodpovězení této otázky můžeme sáhnout po údajích, které nám český trh nabízí již dnes. Rozhodně totiž není pravda, že u nás soukromé zdravotní pojištění zatím neexistuje. Některé pojišťovny v jeho rámci nabízejí například pojištění poplatků za pobyt v nemocnici nebo různé „asistenční služby“. Pojišťovna za vás třeba vyřídí objednání u lékaře v termínu, který vám bude vyhovovat, nebo vám zprostředkuje konzultace zdravotního stavu po telefonu.
Jedná se však spíše o okrajový segment. Podstatně víc pojišťovny vydělávají na soukromém pojištění cizinců ze zemí mimo EU, kteří u nás nemají trvalý pobyt. Ti totiž nemají nárok na služby veřejného zdravotního pojištění a musejí se spoléhat na to, co jim proplatí pojišťovna v rámci soukromého pojištění – tedy pokud vůbec nějaké mají.
Pravidla bývají tvrdá. Obsahují celou řadu výluk, které úhradu pojistné události znemožňují. Pokud si cizinec například zlomí roku na své oslavě narozenin a ukáže se, že pozřel nějaký alkohol, musí si ošetření platit ze své kapsy.
Na lukrativnost soukromého zdravotního pojištění cizinců upozornila iniciativa ProAlt. Poukázala na zisky, které má oblasti pojištění cizinců nejsilnější hráč na trhu – Všeobecná zdravotní pojišťovna. Přesná čísla, ze kterých se vám možná protočí panenky ZDE