„Úhrady zdravotnických prostředků nejsou dostatečně systémově řešeny,“ říká poslanec Jiří Skalický (TOP 09). Píše proto v konzultaci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a lékovým ústavem návrh, který nabídne ministerstvu zdravotnictví.
Pozitivní list VZP funguje od loňského března. V současnosti má VZP doporučené přípravky u osmnácti různých léčivých látek. Zařazení na pozitivní list si rozhoduje pojišťovna podle vlastní metodiky, podmínkou je minimálně 30procentní sleva. Svůj pozitivní list má i Svaz zdravotních pojišťoven.
VZP vyhodnotila, že se lékaři pozitivním listem řídí dostatečně, tržní podíl doporučených léků roste. Úspory plynoucí z pozitivního listu spočítala pojišťovna přes miliardu korun ročně. Odborníci vytýkají VZP, že výběr léků na pozitivní list není transparentní. Nepředchází mu oficiální soutěž, není tedy vyloučené, že by pojišťovna mohla od jiného výrobce dostat ještě větší slevu. Pojišťovna, ač poskytuje jednomu výrobci výhodu většího příjmu z veřejných prostředků, nezdůvodňuje jeho výběr.
Výrobci zdravotnických prostředků mají z tlaku na ceny obavy, může prý vést k zúžení sortimentu na trhu. Podle Skalického by měl lékový ústav nastavovat určité mantinely, u kterých skupin léků a zdravotnických prostředků lze dělat soutěže pro zařazení do pozitivního listu, a u kterých ne.
Systém pozitivních listů zdravotních pojišťoven není v Evropě ojedinělý, běžně s ním pracují německé pojišťovny. Jedno z kouzel systému je, že výsledná sleva není v oficiálních tabulkách, výrobce se proto nemusí obávat vývozu přípravku do zahraničí.