Nemocnice se dostala do začarovaného kruhu financování. Zdravotní pojišťovny neplatí. Jedna z nich odmítá hradit vyšetření na tomografu.
Kutná Hora - Vážné finanční potíže způsobují kutnohorské nemocnici nejen vysoké výdaje na platy zdravotníků, ale také dluhy zdravotních pojišťoven. Některou základní zdravotní péči dokonce musí pacientům místo pojišťoven hradit město. Týká se to například loni zakoupeného počítačového tomografu (CT).
„O cétéčko se teď pereme,“ zmínil starosta. Jedna z nich odmítá kvůli odlišnému výkladu vyhlášky hradit svým klientům vyšetření na tomto přístroji.
„Je to jedna z největších, ne-li ta největší,“ prozradil Šalátek. Pacienti nemocnice na přístroji vyšetřuje dál, ovšem na náklady města. Převoz do jiné nemocnice problém však nevyřeší a navíc znamená jen další náklady.
„Postrádám logiku u toho kroku,“ zakončil starosta, který doufá v dosažení kompromisu. Pojišťovny dluží také za výkony za první pololetí.
„Platí opožděně, neplní své povinnosti tak, jak jsou dané vyhláškou a zákony, protože nemají peníze,“ vysvětlil starosta Ivo Šalátek s tím, že dlužná částka se pohybuje kolem 20 milionů korun.
Podobnou zkušenost s nimi mají i z minulých období. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou opožděné platby důsledkem špatně nastaveného systému zdravotnictví.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna není velkým dlužníkem, ale věřitelem,“ tvrdí tiskový mluvčí VZP Jiří Suttner. Pojišťovně se zvyšují výdaje, avšak příjmy nerostou a navíc ji tíží třicetimiliardové pohledávky od plátců.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna začala v důsledku chybně nastavené ekonomiky systému již v roce 2002 zpožďovat své platby smluvním partnerům a dnes zpoždění dosahuje asi 32 dnů po splatnosti faktur, které od zdravotnických zařízení obdrží,“ zdůraznil Suttner.
Splatnost faktur byla přitom kompromisem mezi poskytovateli a pojišťovnami stanovena na dvacet kalendářních dnů. Problém však vidí Suttner i v tom, že Všeobecná zdravotní pojišťovna se potýká s poměrně nákladově náročnou klientelou, což jí v síti pojišťoven dává určitý handicap. Městu dochází trpělivost a přemýšlí, že začne za zpožděné platby vymáhat sankce.
„Kdybychom chtěli uplatnit veškeré penále a úroky z prodlení, jako že asi v nějakém čase budeme muset, protože na to máme ze zákona nárok, tak ta vymahatelná částka na úrocích a penále z prodlení je zhruba třicet milionů korun,“ uvedl starosta Šalátek. Zdravotní pojišťovny však tvrdí, že případná penalizace situaci nevyřeší.
„Dokud se nezmění systém, nebude reforma a nebudou kompenzována rizika zdravotních pojišťoven spojená s kumulací nákladných pojištěnců, za které platí pojištění stát, tak není možné, aby se pojišťovna chovala jinak, než se chová,“ zakončil Suttner.
JITKA POKORNÁ, Kutnohorský deník