I přes stanovisko ministryně zdravotnictví pojišťovny dále vyžadují od zařízení následné péče personální audity.
Bez kontroly personálního obsazení, které podle nich má odpovídat podmínkám stanovených Seznamem výkonů s bodovými hodnotami, s nimi neuzavřou ke smlouvám dodatky o hrazení péče na první pololetí letošního roku. V případě, že podmínky personálního vybavení nesplní, sníží jim platby.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se přitom postavila za právní výklad Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), podle kterého je toto jednání pojišťoven v rozporu s předpisy.
„Pokud bychom chtěli spekulovat, můžeme uvažovat o tom, jestli tento jiný právní výklad paní ministryně nesouvisí s tím, že je zřizovatelem některých z těch zdravotnických zařízení,“ řekla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Jiřina Musílková.
Některá zařízení by v souvislosti s těmito požadavky mohla i zaniknout. Musílková ale zdůraznila, že přes sedmdesát procent zařízení následné péče už informace o personálním vybavení předalo a většina z nich také podmínky splňuje.
„Třináctiprocentní navýšení úhrad samozřejmě vedla k reakci zdravotních pojišťoven,“ řekl nový prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Jiří Bek. Připustil tak, že požadavek personálního auditu souvisí s vyhláškou ministerstva o úhradách péče na toto pololetí.
AČMN nedoporučuje svým členům na podmínky pojišťoven přistoupit a tvrdí, že Seznam výkonů s bodovými hodnotami nelze takto uplatňovat. „Personální vybavení následné péče má roky setrvalý stav daný mimo jiné finančními možnostmi úhrad od zdravotních pojišťoven,“ uvedla také dříve Jana Popovičová z kanceláře AČMN.
zdn