Česko dlouhodobě drží prvenství ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, ročně je zjištěna u zhruba 8600 lidí. Na screening chodí jen 18 procent Češek a Čechů, cíleným zvaním má účast stoupnout na 50 procent.
Předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček řekl, že screeningová vyšetření a léčba nově zjištěných nádorů bude stát hodně peněz, přesto na tom pojišťovny uspoří. Léčba nádoru, který se zachytí v počátku, je levnější a úspěšnější. Onkologové projekt podporují.
Kabátek dodal, že VZP dlouhodobě klade důraz na úhradu nejnákladnějších onemocnění, rakovina mezi ně patří. „I v krizi zůstává naší prioritou, aby onkologická léčba byla dostupná, vysoce specializovaná a efektivní,“ řekl. S přílivem moderních léků a léčebných metod je onkologie stále dražší, VZP se podle ředitele přesto daří, že celkové výdaje za léky nerostou. Dojednává s výrobci výhodnější ceny.
U VZP je pojištěno 60 procent obyvatel, pečuje přitom o víc než 66 procent všech onkologických pacientů v ČR. Za poslední tři roky stoupl počet klientů VZP léčených s rakovinou o 4300 - z 282.739 v roce 2010 na loňských 287.029. Ve stejném období stouply náklady VZP na onkologickou léčbu o 814 milionů - z 10,649 milionu na 11,463 milionu korun.
V procentech stouply náklady VZP na onkologickou léčbu o 0,1 procenta, počty pacientů o 0,5 procenta, řekl náměstek ředitele Petr Honěk. Přispělo k tomu podle něj to, že VZP dává ročně 1,2 miliardy korun na prevenci. Daří se tak zachytit stále více nádorů včas, kdy je léčba levnější.
Honěk rovněž uvedl, že v období let 2009 až 2012 stouply výdaje VZP za léčbu v komplexních onkologických centrech o 150 milionů - z 2,521 miliardy na 2,666 miliardy korun. Na ozařování šla 1,3 miliardy korun a léčeno bylo 14.500 pacientů.
Profesor Vorlíček připomněl, že ročně je v ČR nově zjištěno přes 77.000 zhoubných novotvarů, na rakovinu umře přes 27.000 pacientů. Celkem v ČR žije přes 450.000 lidí, kteří rakovinu měli nebo mají. Díky kvalitní péči se prodlužuje doba přežití onkologických pacientů. Všichni ale musejí být sledováni, což náklady systému navyšuje.
Efekt screeningu se podle Vorlíčka nejvíc projevil u rakoviny prsu, na screening chodí 60 procent žen a úmrtnost už výrazně klesla. Naproti tomu u rakoviny slinivky břišní, kde screening ani prevence nejsou, úmrtnost zůstává vysoká.
Onkologové podporují zpřístupnění péče co největšímu počtu pacientů. V některých indikacích je podle Vorlíčka až padesátiprocentní „podléčenost“, problém je i s regionálními rozdíly v dostupnosti péče. Řešením je změna financování, centra nyní mají paušální rozpočty, onkologové prosazují změnu, kdy by peníze šly za konkrétním pacientem. Centra by tak dostala peníze podle skutečného počtu léčených pacientů.