Od prosince 2012 do února 2013 v něm odpovídalo 3398 žáků druhého stupně základní školy.
„Míra užívání léků je u žáků druhého stupně vysoká. Pravidelně bere léky 15 procent dívek a 14 procent chlapců. Jen 47 procent dívek a 57 procent chlapců uvedlo, že léky neberou,“ řekl dnes novinářům výkonný ředitel neziskové organizace ČZF Michael Vích.
Léky na bolest bere podle průzkumu 7,2 procenta žáků, vitamíny 5,5 procenta, léky na alergii 3,8 procenta a léky na depresi 3,6 procenta. Srovnání s minulostí není, je to první průzkum mezi staršími žáky.
V odpovědích se nerozlišovalo, zda mají děti lék na recept od lékaře, nebo jim ho dali třeba rodiče. „Děti bez problému uvedly název léku, to znamená, že ho neměly jednorázově, ale berou ho často,“ podotkl Vích. K užívání léků na hubnutí přispívá podle něj reklama. K užívání léků na bolest už v dětském věku může podle Vícha přispívat obecný názor, že bolest je něco špatného, co je dobré rychle zahnat.
„Lék na úzkost s obsahem alprazolamu berou v naprosté většině dívky, některé pravidelně. V porovnání s ostatními děvčaty méně navštěvují tréninky a kroužky. Víkendy tráví častěji samy doma a mají v pokoji televizi. Spát chodí až před půlnocí,“ doplnil analytik ČZF Ján Palguta.
Průzkum ukázal zhoršování stravovacích návyků s rostoucím věkem, podle Vícha to může souviset s osamostatňováním dětí a menším rodičovským dohledem. S věkem také roste obliba kolových a energetických nápojů. „Ve věku 13 až 14 let pije pravidelně energetické nápoje až 15 procent chlapců,“ varoval Vích. Jedním z důvodů může podle něj být dostupnost těchto nápojů ve školách, včetně cenové.
Dívky na rozdíl od chlapců dávají v každém věku přednost vodě, může to podle Vícha u nich souviset s dietami. Mezi žáky devátých tříd drželo dietu někdy v životě 35 procent chlapců a 75 procent dívek.
Problém je podle průzkumu i s cvičením, rychleji roste podíl necvičících dívek. Na konci základní školy cvičí pravidelně 60 procent děvčat, vůbec 15 procent. Nejvíc necvičících je v Praze a kraji Středočeském, Vích to přičítá konzumnímu životu rodin, kde pohyb je na okraji. Průzkum také ukázal, že děti tráví hodně času o víkendech v nákupních centrech, nejčastěji tak odpovídaly děti v Praze a Jihomoravském kraji.
Zájmy dětí se s věkem posouvají od kroužků a tréninků k počítači. Ve věku 10 let chodí na trénink či kroužek téměř každý žák, v 15 letech jen polovina. Na televizi se nedívá denně jen deset procent žáků, třetina ji sleduje až čtyři hodiny denně, každý desátý i víc než pět hodin. V páté třídě tráví 90 procent žáků u počítače hodinu či dvě denně.
Sociální sítě používá v deseti letech 65 procent dívek a 40 procent chlapců, v 15 letech všechny dívky a 80 procent chlapců. V krajích Moravskoslezském a Ústeckém tráví na sociálních sítích denně víc než šest hodin deset procent žáků. Podle Vícha je varující, že rodiče si neuvědomují nebezpečí internetu pro své dítě. Mají pocit, že je v bezpečí, když ho vidí sedět doma.