„Co může Polák závidět Čechovi? I kdyby někdo tvrdil, že už vaříme lepší pivo a že se Praha nevyrovná Krakovu, i tak bude muset souhlasit, že něco se sousedům povedlo mnohem lépe. Zdravotnictví,“ míní autorka obsáhlého příspěvku na webu stanice.
Zatímco Polsko v žebříčku předstihlo Albánii - a také Bulharsko, Černou Horu a Rumunsko a skončilo páté od konce, Česko těsně zaostalo za Švédskem. S odstupem je za naprostou špičkou v podobě Nizozemska, Švýcarska a dalších bohatých států, píše autorka. V žebříčku je Česko na 13. místě s počtem 780 dosažených bodů.
„Češi představují naprostou výjimku mezi postkomunistickými státy. Jen jim se povedlo změnit systém tak, že během deseti let postoupili do západoevropské skupiny. Jen o vlas je předstihli Švédové, porazili ale Španělsko i Portugalsko, Itálii a Velkou Británii. Tu, kterou polský ministr zdravotnictví Konstanty Radziwill dává Polsku za vzor,“ dodala.
Poláci si podle ní úspěch Česka uvědomují: loni si téměř 10.000 pacientů z Polska nechalo operovat šedý zákal v českých nemocnicích na náklady polského zdravotnictví, což umožňují předpisy EU v případě, kdy ve vlasti se na zákrok čeká příliš dlouho. V Polsku na operaci čeká půl milionu lidí, v průměru dva roky, v opolském vojvodství 3,5 roku. Soukromá operace stojí několik tisíc zlotých, zatímco v Česku to zvládnou i za méně než 2500 (asi 15.600 Kč), přičemž pacientovi se po návratu do vlasti proplácí 2200 zlotých.
TVN 24 upozornila, že z nejslabší skupiny hodnocených států se dokázala vymanit i chudá Makedonie. A to tím, že zavedla transparentní elektronický systém, čímž zkrátila fronty v ordinacích. Polsko však od autorů žebříčku sklidilo kritiku za ustavičné experimentování a vyhýbání se ověřeným řešením.
Televize připustila, že během let si Polsko mírně polepšilo v zisku dosažených bodů a že vše není špatné. Potíže s organizací systému i s jeho financováním ale zvětšují zaostávání za nejlepšími. Jedním z problémů jsou i dlouhé čekací lhůty na léčení, které nejen škodí pacientům, ale také zdravotní péči prodražují. A představují problém i v Británii nebo ve Švédsku, kde se třeba na vyšetření u dětského psychiatra čeká 18 měsíců. Právě na tyto vzory se polský ministr odvolává.
Žebříček EHCI sestavuje švédská firma, která stejnou metodou roky zkoumá zdravotnické systémy v 35 evropských zemích. Zkoumání zahrnuje 48 faktorů, které z pacientova hlediska rozhodují o efektivitě systému. Přihlíží se k respektování práv pacientů (včetně práva na informace), dostupnost zdravotnických služeb (fronty), výsledky léčby jednotlivých onemocnění, účinnost prevence či spotřebu léků. Stát může získat maximálně 1000 bodů, minimem je 333 bodů.