„Skoro 20 let vynáším rozsudky, ale na podobný případ jsem ještě nenarazil,“ řekl soudce Witold Franckiewicz listu Gazeta Wyborcza.
Polské právo sice eutanazii zakazuje, nicméně ve výjimečných případech může soud mimořádně zmírnit trest, anebo jej úplně odpustit.
Zabitý podnikatel, šestatřicetiletý Tomasz N. z Kladska u hranic s Českem, ochrnul na polovinu těla poté, co jej koncem předloňského roku postihla mrtvice. Rozešel se s partnerkou a musel žít u rodičů, protože se sám nedokázal o sebe postarat. Několik měsíců před smrtí žádal známé o prášky na spaní či o jed a svěřoval se všem, že už má svého trápení dost.
„Syn dřív pracoval až moc. Po neštěstí se nedokázal se situací smířit. Snad každý den mluvil o smrti. Že se mu nechce žít, že si koupí pistoli. Nevěřila jsem mu (…) Jednou si koupil ocelové lanko a tvrdil, že se jde pověsit. Šel do lesa, ale vrátil se,“ vyprávěla Tomaszova matka během prvního soudního procesu. I kamarádi vypovídali, že se Tomek nedokázal smířit s postižením a že neustále mluvil o smrti.
Policie po nalezení mrtvého prověřila jeho počítač a zjistila, že vyhledával informace o jedech, sebevraždách a nákupu zbraní. Zanechal i dva dopisy na rozloučenou: „Mám vás rád, ale už si neporadím. Nemoc mě zničila.“
Mrtvého nalezli turisté loni v září, s množstvím ran po pádu z několikametrového srázu. Příčinou smrti však bylo podříznuté hrdlo. Vzápětí policisté zabušili na dveře Andrzeje O., dříve odsouzeného za domácí násilí a řízení v opilosti, v jehož společnosti byl Tomasz naposledy viděn.
K zabití se hned přiznal. Udělal tak prý až po dlouhém přemlouvání a na přání kamaráda, který si koupil životní pojistky, aby zajistil své blízké, ale v případě sebevraždy by pojišťovny nic nevyplatily. Za „pomoc“ dostal 5000 zlotých (asi 33.000 Kč). „Peníze neměly žádný význam, i tak bych udělal, o co prosil, protože jsem měl s ním soucit,“ prohlásil.
Ale právě „honorář“ od oběti zřejmě rozhodl, že soud při prvním procesu verzi o eutanazii úplně neuvěřil. Prokurátor žádal 25 let vězení za loupežnou vraždu, jak si přáli i rodiče oběti. Soudce nakonec vyměřil 15 let s vysvětlením, že o přání oběti zemřít není pochyb.
Obhájkyně se odvolala a požádala o přivolání znalců, jejichž posudek může mít cenu několika let za mřížemi. Kdo totiž zabije člověka na jeho přání a pod vlivem soucitu, tomu v Polsku hrozí od tří měsíců po pět let za mřížemi.
Zatím není jasné, zda životní pojistky byly proplaceny. Asi i to vyjde u odvolacího soudu najevo.