Platit se skutečně nebude za položku, ale za celý recept, na němž obvykle bývají položky dvě. Přepočteno na položku patnáctikoruna místo třicetikoruny, VV to tedy uhrály na remízu ve všech případech, kdy lékař předepíše sudý počet medikamentů.
K těm levným lékům, které si má koupit každý za své, snad jen tolik, že to většina lidí stejně dělá. Ale pokud jde o ten nemocniční poplatek, tam bystřím neplechu.
Nejméně sto korun, to by snad většina lidí snesla, ale chybí mi jednak jasně určená horní hranice, a ta možná bude setsakra větší, a pak - mezi námi je také nemálo těch, kdo si ani tu stovku za den nedovolí utratit.
Navíc v nemocnici nikdo přece nepoléhává z plezíru a nejvíc času tam samozřejmě tráví ti nejstarší, o nichž v Česku - na rozdíl od jiných krajů - platí, že jsou jaksi automaticky také nejchudší.
Jistě se ale chystají neplechy další, které se nejspíš budou dávkovat po lžičkách. Chtěl bych proto varovat všechny, v jejichž myslích se všechny problémy českého zdravotnictví zdrcly do Julínkových poplatků: jsou věci možná o poznání důležitější než ty třicetikoruny, zejména kvalita a dostupnost zdravotní péče, slušné a laskavé zacházení s pacientem atd.
Ostatně nepodceňoval bych ani takovou zdánlivou maličkost, že se v některé nemocnici dá jíst, v jiné člověku třeba napraví záda, ale zničí žaludek.