„Během prvního roku, kdy byly poplatky zavedeny, počet pacientů hodně klesl,“ zhodnotila včera pro Deník například praktická lékařka Dana Drešerová z Bystřice pod Hostýnem.
Poplatky měly podle ní výchovný efekt pro pacienty, kteří zdravotnictví skutečně nadužívali.
„Někdy jsem měla v ordinaci jednoho pacienta i pětkrát za týden,“ směje se lékařka. Na druhou stranu podle ní není třicet korun tolik peněz, aby lidé svůj zdravotní stav zanedbávali.
V holešovské ordinaci Ivana Manďáka se počet pacientů nezměnil.
„Rozhodně se jejich počet nesnížil, a já osobně nemám pocit, že by lidé zdravotnictví nadužívali,“ pokrčil rameny Manďák s tím, že k němu lidé chodí jen tehdy, když ho skutečně potřebují. Méně pacientů nemají ani v kroměřížské nemocnici.
„V ambulancích to žádný statisticky významný vliv nemělo,“ potvrzuje mluvčí kroměřížské nemocnice Veronika Klímová s tím, že počet příchozích na pohotovost nemocnice nesleduje. Podobně situaci hodnotí kroměřížská lékařka Iva Sýkorová. „Pacientů neubylo, ale od té doby, co jsou zavedeny poplatky si prohlídku lépe vychutnají, protože si ji zaplatili,“ poznamenala s úsměvemSýkorová.
Navštěvovat lékaře je podle kroměřížské lékařky u nás stále móda. „Já to jako nadužívání neberu. Je to moje práce, mám ji ráda,“ říká Iva Sýkorová. Problémem jsou podle ní spíš platby za položku na receptu, které musí lidé hradit v lékárnách. S tím souhlasí i většina dotázaných lékařů - a nejen oni.
„Podle mě by se nemělo platit za každou položku zvlášť,“ tvrdí Jarmila Šamánková z Kroměříže s tím, že jinak proti poplatkům nic nemá.
„Lidé si neuvědomují, že těch třicet korun je opravdu minimum. Kdyby byli kdekoli v cizině, poznali by, že cena vyšetření se mnohdy pohybuje i kolem tísíců korun. Myslím si, že regulační poplatky jsou správné,“ uzavřela Šamánková.