„Jsou součástí rozpočtu nemocnice. Podobně jako máme příjmy od pojišťoven, tohle byl další příjem, který od celkových neoddělujeme. Nicméně část těch peněz šla na nové přístroje anesteziologickoresuscitačního oddělení (ARO), postele rehabilitačního oddělení a na zakoupení infúzních pump,“ vysvětlil ředitel meziříčské nemocnice Milan Leckéši.
Vsetínská nemocnice žádné zvláštní plány s poplatky neměla. „Jsou to sice příjmy nemocnice, ale nikdy to nebyly peníze navíc. Jakmile to vyšlo v zákoně, tak se od toho odvíjely i ceny léků,“ podotkl náměstek vsetínské nemocnice Jaromír Vávra.
„Kdybychom byli alibisté, mohli bychom říci, že jsme za deset milionů přikoupili čtyři sanitky, ale to není pravda,“ řekl Vávra.
Připouští však, že část peněz šla na odměny zaměstnancům, kteří se zavedením poplatků měli více práce.
Podle vedoucího odboru sociálních věcí a zdravotnictví Zlínského kraje Vladimíra Zejdla měly poplatky význam hlavně ve snížení počtu pacientů. „Regulační charakter se projevil zejména v oblasti lékařské služby první pomoci, kde došlo v minulém roce k meziročnímu poklesu zhruba o čtyřicet procent,“ říká Zejdl.
Podle názoru ředitele meziříčské nemocnice Milana Leckéšiho bylo cílem poplatků právě snížit zneužívání služeb nemocnice, což splnily.
Chodí jen lidé, kteří akutní péči potřebují
„Přesně jsme to nesledovali. Ale v minulosti se častěji stávalo, že se pacient zranil ráno a přišel na pohotovost až v noci. Tak to být nemá. Teď chodí z velké části jen lidé, kteří opravdu akutní péči potřebují. Nemáme přesná čísla, ale snížení pacientů je v řádu desítek procent,“ potvrzuje Leckéši.
Mínění, že pojišťovny navýšily platby nemocnicím, které měly s penězi na poplatky vyšší příjmy, odmítá vsetínský ředitel i jeho meziříčský kolega.
„Už se s tím nějak počítalo dopředu, že zdravotnická zařízení budou mít příjem zvýšený. Proto se nám například nenavýšily příjmy od pojišťoven o sedm procent, ale jenom o pět procent,“ vysvětluje Leckéši.
„Systém je nastaven tak, že někde se přidá a někde ubere. Určitě to v rozhodování pojišťoven mohlo hrát svou roli, ale jen několika procenty,“ potvrdil také náměstek Vávra. U praktických lékařů je situace složitější. Zlínský kraj kontroluje pouze peníze z jím založených nemocnic, lékařům jdou takříkajíc přímo do jejich rozpočtů.
Někteří uvádějí, že je použili na nákup přístrojů či modernizaci ordinací a čekáren.
„Zvýšil jsem si celkový příjem a přestavěl ordinaci,“ konstatoval třeba vsetínský praktický lékař pro děti a dorost Radek Stejskal.
Většina jeho kolegů se ale blíže vyjadřovat nechce. „Nikomu do toho nic není, ale ano, zvýšila jsem si o ně příjem a část na vybavení,“ naznačila rožnovská praktická lékařka Eva Sasáková.
Pavel Kašpar, Regionální deník