Budou-li zavedeny poplatky u lékaře, ubyde korupce ve zdravotnictví, tvrdí experti.
aby se ji podařilo znatelně omezit.
Méně dárků
Právě drobných úplatků v ordinacích ubylo na Slovensku a v Maďarsku. „Podle našich prvních průzkumů klesl počet dárků a celkově míra korupce při návštěvě lékaře až o dvacet procent,“ říká Zsombor Kovacsy z maďarského ministerstva zdravotnictví.
A na Slovensku jeden z výzkumů přinesl podobné zjištění: zatímco před startem tamních zdravotnických reforem považovalo úplatky za běžnou součást zdravotnictví 33 procent Slováků, po reformě je to méně než čtvrtina. „Lidé jsou méně ochotní podplácet lékaře, protože už jim fakticky zaplatili,“ vysvětlil pro agenturu SITA bývalý slovenský ministr zdravotnictví Rudolf Zajac, za jehož působení reforma odstartovala.
Dnes vládnoucí sociální demokracie však na Slovensku poplatky zase zrušila.
Korupci to nevyřeší
V českém zdravotnictví se podle loňského průzkumu agentury STEM s korupcí setkalo přes 10 procent Čechů.
Ve zdravotnictví se uplácí dvěma způsoby. Jednak jde o úplatky mezi pacientem a lékařem - například za to, když pacient chce dřívější termín operace. Druhým typem je korupce mezi jednotlivými zdravotnickými institucemi.
Český ministr zdravotnictví Tomáš Julínek připouští, že samotné poplatky jsou na korupci málo. „Řešit to budou jiná opatření a zákony. Hlavně chceme jasně definovat, jaká péče je zdarma, za jakou se připlácí a v jakém čase musí být poskytnuta,“ říká.
Podle Julínka je také nutné, aby bylo jasně vymezeno, kdo je zodpovědný za hospodaření pojišťoven a nemocnic.
Úplatky jsou problém všude
Stejně jako v Česku je korupce ve zdravotnictví závažným problémem i v ostatních zemích střední Evropy. Jak potvrzují zprávy nevládní organizace Transparency International, která se bojem proti korupci zabývá, jsou takzvané dárky za poskytnutou péči ale i závažnější případy korupce běžné ve všech zemích regionu.
V posledních letech se objevuje řada korupčních skandálů především v Polsku. Až tři sta lidí je zapleteno v nejnovější aféře polského zdravotnictví, která se týká uzavírání fiktivních smluv, fingovaných soutěží a úplatků za předepisování a proplácení léků. V případu figurují vysocí státní úředníci i vedoucí představitelé dvou velkých mezinárodních firem.
Nedávno soud vynesl verdikt nad polskými zdravotníky, kteří v touze po provizi od pohřebních ústavů zabíjeli pacienty.
Aktuálně.cz