Čína dlouhodobě slibuje snížit svou závislost na osobách odsouzených na smrt při transplantacích. Vysoká poptávka po orgánech a jejich chronický nedostatek ale znamená, že popravení zůstávají hlavním zdrojem, řekl náměstek ministra zdravotnictví Chuang Ťie-fu během výroční schůze parlamentu.
Čína zakázala obchod s lidskými orgány v roce 2007 a spustila celonárodní dárcovský systém, ale poptávka po transplantacích stále v zemi s 1,3 miliardy obyvatel převyšuje nabídku. Každý rok je tu provedeno zhruba 10.000 transplantací, na výměnu některého z orgánů však podle čínských sdělovacích prostředků čeká odhadem 1,3 milionu lidí. To otevírá prostor jak pro nelegální prodej orgánů, tak nucené dárcovství.
Čínská zdravotní asociace, která jako oficiální orgán zastupuje místní lékaře, v roce 2007 prohlásila, že Čína by neměla transplantovat orgány od popravených vězňů kromě případů, kdy by transplantaci potřeboval někdo z jejich nejbližších příbuzných.
O dva roky později ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že práva odsouzených na smrt jsou respektována a od vězňů je před popravou vyžádán písemný souhlas s dárcovstvím, aby jejich orgány mohly být odebrány. Chuang nicméně připustil, že popravení nejsou „rozhodně odpovídajícím zdrojem pro transplantace orgánů“.
Mezinárodní skupiny na ochranu lidských práv dlouhodobě obviňují Čínu, že „sklízí“ orgány popravených osob a používá je k transplantacím bez souhlasu popraveného nebo jeho rodiny. Tato obvinění ovšem vláda popírá.
„Nedostatek pokroku v této oblasti je skutečně děsivý,“ řekla odbornice na Čínu z mezinárodní skupiny na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). „Neexistuje způsob, jakým by vězeň odsouzený na smrt mohl před popravou poskytnout smysluplný souhlas s darováním orgánů,“ dodala.