ČTK o tom informoval jeden ze členů řešitelského týmu, Vojtěch Rada z Katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.
Vědecké studie uvádějí, že bifidobakterie tvoří u dětí porozených vaginálně 90 procent bakteriální populace. V případě kojenců, kteří přišli na svět císařským řezem, se stávají dominantními bakteriemi E. coli, Clostridium a gram-negativní bakterie. Omezené množství bifidobakterií může pak pro kojence představovat různé zdravotní komplikace.
Výzkum vědců z ČZU a Motola přinesl upřesnění, že kojenci porození císařským řezem mohou deficit rychle dohnat. „Zjistili jsme, že kojenci porození císařským řezem, pokud mají v trávicím traktu alespoň minimální množství bifidobakterii a ještě jsou k tomu navíc kojeni mateřským mlékem, tak se vyvíjejí úplně stejně jako jiní kojenci,“ uvedl mikrobiolog Rada. Úkolem jeho týmu na ČZU bylo mikrobiologicky analyzovat vzorky dodané pediatry z Motola.
V souvislosti se střevními mikroorganismy vědci z katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky zkoumají také vliv mateřského mléka na jejich složení. „Ukazuje se, že je to složitější, než by se zdálo,“ poznamenal Rada. Zatímco některým bakteriím mateřské mléko prospívá, jiné naopak potlačuje.