Porodnictví je magický obor

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Určitě tu sehrála velkou roli rodinná tradice. Můj dědeček Mikuláš byl ušař, jeho dcera - moje maminka - internistka, později pracovala jako závodní lékařka. Dědeček, známý prvorepublikový otorinolaryngolog, pečoval o hlasivky herců a zpěváků, k jeho klientele patřila tehdejší bohéma. Já už ho ale nezažil, zemřel v roce 1954, tři roky před tím, než jsem se narodil.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Máte pravdu, ještě na střední škole jsem o medicíně neuvažoval, lákal mě film a fotografie, zobrazovací technika. Chtěl jsem jít na FAMU, druhý manžel mojí matky je muzikant - Jiří Jirmal, česká kytarová legenda klasické i jazzové hudby. On a maminka hned zařídili, abych se podíval, jak to na FAMU chodí.

A zjistil jsem, že to zas není tak ideální, jak jsem si představoval - že fotograf není ten frajer z Antonioniho „Zvětšeniny“. Nakonec jsem se tedy rozhodl pro medicínu, čehož jsem zatím nikdy nelitoval. Nebylo však úplně jednoduché se na ni dostat, protože můj vlastní táta emigroval v 68. roce do Kanady, kde udělal strmou kariéru a 11 let vedl radnici v Halifaxu.

Od té doby jsem musel každý půlrok podávat hlášení typu „na výchově se nepodílí, styk neudržuje“ a podobné absurdity. Vypadalo to, že za nastupující normalizace se nedostanu ani na gymnázium, ale nakonec to vyšlo a na medicínu jsem dospěl přes nultý ročník v roce 1977. A co se týče filmu... (smích)

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

V průběhu studií jsem se rozhlížel, a protože jsem byl v kontaktu s panem profesorem Čechem, kterému jsem od roku 1979 dělal „fiškuse“ v nemocnici u Apolináře, začal jsem s ním pracovat v oblasti ultrazvuku v samých začátcích. To mě zaujalo natolik, že už jsem u této profese zůstal.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Já nikdy neměl dost důvodů a sil odtud odejít někam jinam. I když některá období byla složitá, pořád platí, že téměř všichni pražští přednostové pocházejí z naší kliniky a většina pražských porodnických klinik je vedena lidmi, kteří vzešli odsud. Tenhle dům má prostě svůj „duch místa“, který tu žije ve zdech a je téměř nezničitelný. Díky změnám, které přišly po roce 1989, má ovšem nejen atmosféru, ale navíc i odpovídající vybavení hodné nemocnice 21. století.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Já měl tu smůlu, nebo spíše štěstí, že jsem začínal v přelomové době, kdy nám medikům na fakultě ukazovali třeba první počítač, ze kterého vyčuhovaly dráty a zaplňoval celou obrovskou místnost. Mělo to malinkou obrazovku, a když se všechny dráty propojily, ukázalo to sinusoidu - a my měli strašnou radost. (smích)

Postupně jsme prožívali éru komputerizace, která se týkala samozřejmě i ultrazvuku se zobrazovacími metodami. Doba, jak vidíte, se úplně změnila a také porodnictví se změnilo zásadním způsobem -elektronizace, komputerizace a řada postupů, které před třiceti lety neexistovaly. Na druhé straně základní, klíčové problémy, jako je například zabránění předčasnému porodu, žádná moderní technologie ještě nevyřešila.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

My už podobný přístroj díky firmě Siemens máme, jenomže to není mobilní telefon, ale ultrazvukové zařízení o velikosti mobilu. Miniaturizace dnes existuje ve všech oblastech a v naší profesi rovněž, takže v tom nevidím nic šokujícího. Myslím si, že vývoj zobrazovacích metod spěje k další miniaturizaci a jako lékaři mi to nepřipadá zvláštní, spíše je to fascinující pro techniky.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Tady existuje paralela s miniaturizací přístrojů. Dříve jsme byli rádi, že jsme schopni plod v děloze vidět, dnes se dostáváme do fáze, kdy máme obor, kterému se říká sonoembryologie. To už není fikce, nýbrž realita. V současné době se v medicíně obecně, a tudíž i v porodnictví a gynekologii, téměř nic nedělá naslepo, to jest hmatem nebo kyretou.

Dnes už je snaha zobrazit i průběh vlastního porodu, jak hlavička vykonává porodní mechanismus. Klasické porodnictví, jež trvalo tisíce let, skončilo před třiceti roky nástupem ultrazvuku. Přičemž do té doby byl problém stanovit těhotenství, najít mimoděložní těhotenství nebo kde je uložená placenta, zjistit, jestli plod nemá vrozené vady, jestli nestrádá.

Až právě ono zobrazování, aplikace elektroniky do medicíny, všechno úplně změnilo. Na klinice máme čtyři vyšetřovny, které běží prakticky po celý rok, ročně vyšetříme kolem 26 tisíc žen. Týdně najdeme několik vrozených vad, protože soustřeďujeme problémová těhotenství z celé České republiky.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

To je bohužel problém, protože řada nálezů může mít dobrou korekci po operaci. Tu je často třeba provést brzo po porodu a je dobré, když se o tom žena může včas dozvědět a rodit na pracovišti, které je na komplexní řešení těchto problémů připraveno.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Prenatální péče a konkrétně ultrazvukové vyšetření přináší drtivé většině těhotných ubezpečení o normálním vývoji plodu a fungování těhotenství. Jen asi 3 až 5 procent žen se dozví nějakou méně pozitivní informaci. S tou však mohou naložit zcela podle vlastního uvážení. Naším úkolem je informovat. Rozhodování o řešení nám nepřísluší. Možnosti řešení upravují zákony, které neschvalují lékaři, ale zákonodárci. Řadu vad lze léčit po porodu s různě vysokou úspěšností.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

I malá nepoznaná porucha funkce štítné žlázy může mít negativní vliv na psychomotorický vývoj dítěte či na průběh gravidity. Včasná a správná diagnóza a léčba jsou spolehlivou prevencí následků, proto je vhodné vyšetřovat TSH i FT4.

Zároveň doporučujeme vyšetření hladiny anti-TPO protilátek, protože ženy s jejich pozitivitou jsou ohroženy poporodní tyreoiditidou, častějším potrácením i rozvojem funkční poruchy. Dostupné informace významně podporují vhodnost všeobecného vyšetřování poruch štítné žlázy (TSH, anti-TPOAb, FT4) nejlépe ještě před těhotenstvím, ale nejpozději v časné fázi těhotenství v rámci prvotrimestrálního screeningu vrozených vad.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Pouze u vad, jejichž výskyt stoupá s věkem matky, což je například Downův syndrom. U ostatních nikoli, a ačkoli statistiky ukazují, že počet vrozených vad stoupá, je to nejspíše na vrub zlepšování v pečlivosti hlášení typu vad.

Na jednu stranu by se podle dostupných údajů mohlo zdát, že výskyt těchto vad roste, ale v praxi jsem přesvědčen o tom, že pokud se udělá bližší analýza tohoto stavu, je počet vyšší díky lepší diagnostice, nikoli proto, že by se vady u dnešních žen objevovaly častěji. Je rovněž důležité si uvědomit, že vrozené vady patří k životu.

Jedinec vzniká ze dvou buněk a při vývoji z těchto dvou buněk lze očekávat řadu možných problémů. Dokonalá reprodukce neexistuje, a tak stejně jako ještě dlouho nebudeme moci poručit větru a dešti, asi těžko poručíme (a ani nebudeme chtít), aby reprodukce byla dokonalá.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

To je zase jiná kapitola - dědičná onemocnění. My samozřejmě víme, že řada chorob má model dědičnosti, a tam potom můžeme pátrat a nějakým způsobem se snažit zabránit tomu, aby potomci v těchto rodinách trpěli stejnými problémy, tedy zkusit to ovlivnit.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Srovnávání se světem mi dnes, v éře globalizace, nepřipadá šťastné. Je jenom jedna medicína, jedno zdraví a jedny léky. Kvalita péče se dá obtížně porovnávat regionálně, spíše je to dáno tím, kde jsou jaká centra schopná provádět v té které zemi specializovanou činnost.

To je stejné i u nás, ale jde o to, aby tato péče byla dostupná všem, kteří se v daném regionu pohybují. Je to hodně politická otázka a asi se k ní nechci vyjadřovat v dimenzích tohoto interview. Co se týče finančního hodnocení, nevím, kolik si toho nejlepší univerzitní lékaři ve vyspělých zemích mohou za svůj plat koupit, takže si netroufnu srovnávat.

Mí kolegové v zahraničí v obdobné pozici jako já dostávají zhruba to samé v eurech co já v korunách. Ale u nás je myslím velký strach, abychom náhodou nezbohatli, a navíc - úspěch se neodpouští.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Myslím si, že jsou stejní. Jsou mezi nimi určitě vynikající jedinci, jako byli vždycky, a stejně tak i lenoši. Stále platí, že škola je návod a každý si z ní vezme to, co chce. Tady jde o změny, které se odehrávají spíš v průběhu tisíců let - nečekejte, že by se lidská přirozenost změnila za jednu nebo dvě generace. Velkou změnu však vidím v možnosti cestovat, vzdělávat se kdekoli ve světě, ve snadnějším získávání informací. To je zásadní rozdíl oproti tomu, co jsme měli my, ale zase záleží na jedinci, zda má sám zájem tyto informace vyhledávat.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Domácí porody odbudeme stručným konstatováním, že rodit doma je šílenství, nesmysl, tendenční činnost, která má obrovskou popularitu, protože média o ni mají zájem, ale pokud je někdo myslící a dokáže si srovnat věci v hlavě, doma nerodí. Není to v zájmu dítěte, je to neadekvátní sobecký přístup ženy, která klade svůj zájem nad zájem dítěte a je ochotna položit i život kvůli splnění těchto zvláštních představ.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

Důvod, proč se nebráním vystupovat v médiích, je fakt, že se chci podělit o své vědomosti a mít možnost prezentovat svoje názory srozumitelnou formou. Paradoxně se v době internetu šíří hlouposti a nesmysly mnohem rychleji než seriózní informace založené na důkazech.

Lidé se musí naučit ptát, na základě čeho, jakých informací, ten či onen něco prohlašuje. Tvrzení, že „papír snese všechno“, lze parafrázovat rčením, že „internet snese stokrát víc než papír“. A vyznat se ve změti lží a polopravd není úplně jednoduché.

6.1.2010 14:35:15

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.

To bylo mládí, kdy jsem byl pohledný a kudrnatý. Taky jsem tušil, jak dopadnu, tak to oním jedním filmem skončilo. To byla spíše legrace. (smích) Relaxuji tak, že spím, a do doby, než jsem měl problémy s páteří, jsem sportoval, rád jsem hrál squash. Po pravdě řečeno, moc času na odpočívání nemám, ale mám tolik zájmů v oblasti, ve které pracuji, že řada z nich je pro mě relaxací.

Když už se čas najde, rád cestuji a fotografuji. Také se snažím najít čas na rodinu, na své dvě dcery a první a doufám i poslední manželku. Mít jen jednu manželku teď zrovna není moderní, ale „postupné“ mnohoženství mi neučarovalo. Pevné rodinné zázemí je na jedné straně velkou oporou, ale musí se do něj také pravidelně investovat, čímž nemyslím peníze.

6.1.2010 14:35:15