Zaměstnavatelé jsou ze zákona pojištěni, takže za pracovní úraz může poškozený nárokovat odškodnění. "Lidé ale často netuší, na co mají právo. Není tak divu, že se odškodnění nejčastěji dosahuje maximálně 10.000 korun. Přitom klienti, kteří se pustí do boje o vyšší částky, v průměru odejdou s odškodněním ve statisících korun," uvedl Tomáš Beck z Vindicie, která se zabývá odškodněním.
Zaměstnavatelé podle něj v 92 procentech případů odškodní pouze bolestné či dorovnání mzdy. Zraněný zaměstnanec má však nároky i na cestovné za lékaři, náklady na léky a samozřejmostí je odškodnění za případné snížení společenského uplatnění.
"V praxi se běžně setkáváme s tím, že zaměstnavatelé odmítají uznat úraz jako pracovní, například o úrazu odmítnou vystavit záznam. V tom případě se pak musí poškozený složitě obracet na bezpečnostní techniky či inspektorát bezpečnosti práce. Ti nejvíc nepoctiví navíc tlačí poškozeného, aby sám ukončil pracovní poměr, protože kvůli zranění na svou práci nestačí. A samozřejmě mu pak odmítají vyplatit 12 platů jako odstupné,“ shrnul Beck.
Mezi nejčastější a zároveň nejzávažnější pracovní úrazy patří důsledky autonehod. Podle Becka se daleko více vyplatí řešit odškodnění jako důsledek nehody než jako klasický pracovní úraz. "Částka, které se zraněný domůže, může být totiž diametrálně odlišná. Odškodnění vychází z bodového systému. Čím jsou následky vážnější, tím více body jsou ohodnoceny. Zatímco v případě pracovního úrazu je za bod 250 Kč, u dopravních nehod je za bod 311 Kč," vysvětlil Beck.