Až u pěti procent pacientů se nemoc projeví do 12 let věku, upozornila.
Na osvětu o nemoci se zaměří první Světový den poruch příjmu potravy, do něhož se ve čtvrtek zapojí 20 zemí, včetně Česka. Čeští odborníci spolu s americkými se sejdou k přípravě témat mezinárodní konference, kterou bude Všeobecná fakultní nemocnice pořádat příští rok v Praze už pojedenácté.
Poruchy příjmu potravy se řadí mezi vážná psychiatrická onemocnění. V roce 2014 bylo hospitalizováno v ČR pro tyto poruchy 643 lidí, což je meziročně téměř dvacetiprocentní nárůst. Největší měrou se na tom podílela mentální anorexie, počty těchto pacientů meziročně stouply o 102. Pacienti často chodí k léčbě pozdě, proto narůstá i úmrtnost.
Papežová připomněla, že u dětí je diagnostika složitější, protože obtížně vyjadřují nespokojenost s vlastním tělem. Onemocnění na nich může zanechat trvalé následky, jako jsou zástava růstu a vývoje, menší vzrůst či neplodnost. Děti mívají k poruchám příjmu potravy často i jiné psychiatrické onemocnění, až 29 procent se potýká s úzkostí, téměř polovina má tendenci k sebepoškozování, jež je často skryto za módní trendy v podobě tetování nebo piercingu.
Lékaři z celého světa se shodují v tom, že mnoho lidí s touto poruchou může vypadat dobře i přes extrémně vážné onemocnění. Rodiny nenesou za onemocnění vinu, mohou být nejlepším pomocníkem při léčbě. Poruchy představují vážnou, biologicky ovlivněnou nemoc.
Shoda mezi lékaři je i v tom, že poruchy příjmu potravy postihují lidi všeho věku, etnicit, tělesných tvarů a váhy, sexuální orientace a socioekonomické úrovně. Nespokojenost s vlastním tělem souvisí s nespokojeností se sebou. U poruch příjmu potravy je vyšší riziko sebevražd a zdravotních komplikací. V rozvoji onemocnění hrají velkou roli geny, jejich přítomnost ale sama neodhalí, kdo poruchou trpí. Uzdravení je možné.