Pod odbornou garancí prof. MUDr. Jiřího Horáčka, CSc., a 2. interní kliniky LF UK a FN Hradec Králové vznikl v ČR unikátní projekt zaměřený především na dopady mírnějších forem onemocnění štítné žlázy na vývoj plodu. „Ve studii jsme se zaměřili na výkon rozumových schopností, tedy stanovení IQ u dětí, jejichž matky se v průběhu těhotenství léčily s poruchou funkce štítné žlázy, a porovnali tyto výsledky s dětmi, u jejichž matek se takový problém nevyskytl. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda dochází k významnému snížení výkonu rozumových schopností u dětí matek s tyreopatií, a taktéž upozornit zdravotní pojišťovny na potřebu provádět vyšetření štítné žlázy u těhotných žen a plně toto vyšetření hradit,“ vysvětluje MUDr. et Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph. D.
Abnormality při vývoji nervového systému
Výzkum nezaznamenal statisticky významný rozdíl v intelektoVliv výkonu dětí ve věku 6–9 let, jejichž matky v prvním trimestru těhotenství vykazovaly známky tyreopatie, ve srovnání s výkonem dětí, jejichž matky byly po stránce funkce štítné žlázy zdravé před i během těhotenství. Obě skupiny dětí podaly v souhrnu průměrný výkon, což odpovídá rozložení výše IQ v populaci. „Lze tedy říci, že v případě našeho výzkumu i pozdější zaléčení těhotné ženy s poruchou funkce štítné žlázy nevedlo k závažnému snížení intelektového výkonu dítěte. Další analýza ale ukazuje na významně vyšší podíl dětí z výzkumné skupiny s podezřením na přítomnost vývojové poruchy učení či poruchy pozornosti oproti podílu těchto dětí v kontrolní skupině. V tomto směru náš výzkum podporuje zjištění nejaktuálnějších zahraničních studií. Je patrné, že nedostatek hormonů štítné žlázy v prvním trimestru těhotenství vede k abnormalitám při vývoji nervového systému plodu ve specifických oblastech mozku. Nedochází ale k závažnějšímu celkovému poklesu intelektu při pozdějším zaléčení těhotné ženy s tyreopatií, jako tomu je u dětí, jejichž matky nebyly pro tyreopatii během těhotenství léčeny,“ popisují MUDr. Špitálníková a klinická psycholožka PhDr. Irena Komendová, Ph. D., která vyšetřování dětí prováděla.
Podpora plošnému screeningu V rámci předchozích výzkumů provedených v Nemocnici Havlíčkův Brod (v letech 2004–2008, respektive i 2009–2010 pro ženy pojištěné u VZP) bylo zjištěno, že 14,9 % vyšetřených žen mělo alespoň jeden abnormální výsledek ze dvou zjišťovaných parametrů charakterizujících funkci štítné žlázy. Autoimunitní zánět štítné žlázy, nejčastější a skrytě probíhající choroba tohoto orgánu u žen v naší populaci, byl zjištěn u 8,5 % vyšetřených pacientek z celého souboru. Tyto ženy byly během gravidity a po porodu bedlivě sledovány a vyšetřovány v pravidelných intervalech. Celkem 6,5 % jich v průběhu těhotenství potřebovalo léčbu hormony štítné žlázy.
V současné době jsou těhotné ženy vyšetřovány na choroby štítné žlázy pouze v případě výskytu rizikových faktorů. „Naše výsledky podporují názory, že vyšetření štítné žlázy má být součástí prenatálního vyšetření všech těhotných žen,“ je přesvědčena Sylvie Špitálníková. „Pokud jsou vyšetřovány pouze ženy s rizikovými faktory, unikne pozornosti důležitá část těhotných s významnými změnami funkce štítné žlázy. Statistická analýza našich dat navíc ukazuje, že významnými diskriminačními faktory byly pouze tyreopatie v osobní a rodinné anamnéze, a tyto údaje rozhodně nestačí k zachycení ani poloviny žen s již přítomnými laboratorními abnormalitami ve funkci štítné žlázy. Tyto alarmující výsledky nás vedou k pokračování v naší snaze o zavedení plošného vyhledávání těhotných žen s onemocněním štítné žlázy,“ uzavírá endokrinoložka.