Rath: Sponzoring přednášek je běžný
Zdroj: Václav Pergl, Právo
Ministr zdravotnictví David Rath se domnívá, že sponzoring přednášek klubů je běžný a nemyslí si, že když německá farmaceutická firma Boehringer Ingelheim sponzorovala nedávnou přednášku jeho občanského sdružení Da Vinci klub, on se dostal do střetu zájmů. Zároveň odmítl, že by firmě pomohl s prosazením jejích léku.
„Takový sponzoring je běžný. Vždyť něco podobného, ale zaměřené na ekonomiku, má i prezident Václav Klaus. Naše občanské sdružení, které jsme před časem založili s několika přáteli, chce podpořit vzdělanost, vědu a společenské záležitosti,“ řekl Rath.
Dodal, že poslední přednáška byla na téma globalizace, postdemokracie a mediakracie a právě tuto přednášku se před mnoha měsíci rozhodli podpořit dva sponzoři. Jedním byla zmíněná farmaceutická firma a druhým bankovní dům.
„I stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek má občanské sdružení nazvané Reforma zdravotnictví. Nedávno dělali konferenci a sponzorovaly ji čtyři nebo pět farmaceutických firem,“ dodal Rath. Podle něj v „lékařské branži je normální, že farmaceutické firmy takové akce sponzorují“.
Žádná podpora, když bude ministrem
„Pokud já jsem ve střetu zájmů, jak mě z toho někdo viní, tak ve stejném střetu zájmů by musel být i prezident Václav Klaus nebo Tomáš Julínek. Sponzoring se domlouval v době, kdy jsem neměl ani tušení, že budu ministrem zdravotnictví,“ uvedl Rath.
Podle svých slov ve funkci ministra v žádném případě nedopustí, aby nějakou akci sdružení Da Vinci klubu sponzorovala farmaceutická firma nebo firma, která je nějak navázaná na zdravotnictví.
Jak uvedla ČTK, ředitel české pobočky Boehring Ingelheim Vladimír Starý tvrdí, že nesponzorují Rathovo sdružení ani neinzerují v časopise komory proto, aby získali výhody. Do klubu podle něj dává firma desetitisíce a do inzerce v časopisu několik set tisíc korun.
Ministr: Firmě jsem s lékem nepomohl
Lékařská komora loni, kdy jí šéfoval Rath, údajně jednou měla firmě pomoci, a to tím, že prosadila závazné stanovisko pro všechny lékaře, aby v případě léčení mozkového infarktu nasazovali pacientům lék Actilyse, který vyrábí právě firma Boehringer.
Podle Zbyňka Kality z České neurologické společnosti „je tam cítit určitý zájem, aby se preparát dostal do co nejširšího užívání“. „Je to nesmysl,“ tvrdí ministr Rath.
„Zařazení léku navrhovali odborníci z vědecké rady komory, v níž já nejsem, schvalovala vědecká rada a pak představenstvo komory. Kdybych měl firmě pomoci, tak bych musel pomoci před léty i Evropě a USA, když se standardní postupy léčby, jako byl tento, zaváděly,“ uzavřel ministr.
Reklama Pfizeru za dva milióny
V případě podezření z korupce v České lékařské komoře vyšlo najevo, že farmaceutická firma Pfizer mohla skutečně přispět časopisu Tempus Medicorum dvěma milióny korun. Přesně tolik totiž podle oficiálního ceníku inzerce v tomto časopise stála vydaná reklama firmy Pfizer za prvních deset měsíců letošního roku. Uvedl to Český rozhlas.
Záběry skryté kamery naznačují, že ředitelka vydavatelství časopisu Eva Klimovičová si zhruba před rokem na schůzce se zástupcem firmy Pfizer řekla o reklamní investici ve výši 2,5 až tří miliónů korun.
Přislíbila za to možnost sjednání schůzky s tehdejším šéfem ČLK a dnešním ministrem Rathem. Ten naopak tento týden ve Sněmovně vyjádřil názor, že zástupce firmy úplatek nabízel. Řekl, že šlo o člena ODS. Tato strana to později dementovala.
„Společnost Pfizer provádí vnitřní šetření týkající se možné účasti některého zaměstnance společnosti Pfizer na tomto případu. Jsme připraveni plně spolupracovat s českými úřady na objasnění všech sporných bodů souvisejících s touto situací,“ řekl mluvčí společnosti Pfizer Jiří Tráva.
Ministrův sponzor vyrábí léky
Zdroj: Lidové noviny
Ministr zdravotnictví David Rath je spoluzakladatelem a předsedou společnosti, jejíž činnost finančně podporuje výrobce léčiv. Rathův Da Vinci klub - občanské sdružení, které bylo údajně založeno na podporu vzdělanosti, vědy a kultivace politikysponzorovala farmaceutická firma Boehringer Ingelheim.
Spolu s Rathem se v klubu angažuje i další vysoce postavený úředník ministerstva Michal Sojka. Dlouholetý Rathův spolupracovník z České lékařské komory a šéfredaktor časopisu Tempus Medicorum, jehož vydavatelka Eva Klimovičová je podezřelá z korupce, po Rathově nástupu na ministerstvo působí jako jeho tajemník a šéf ministrových poradců. Boehringer Ingelheim v Tempusu inzeruje.
Třetím mužem ve spolku a zároveň jeho jednatelem je právník Jan Mach, který rovněž pracuje pro komoru. Za jeho služby a výlohy mu ČLK vyplácela podle dostupných dokladů ročně okolo 700 tisíc korun. Mach se výrazně podílel i na řadě legislativních návrhů, kterými komora v posledních letech zásobovala ministerstvo zdravotnictví.
Podrobnosti o činnosti Da Vinci klubu a o jeho dalších sponzorech není možné zjistit, protože Rathova společnost není k nalezení ani na internetu. Sám ministr na otázky MF Dnes týkající se činnosti jeho společnosti odpovídal velmi vyhýbavě.
Nedokázal odpovědět ani na otázku, jakou sumou firma sdružení přispěla. Slíbil ale, že během výkonu funkce ministra výrobci léčiv už sponzory klubu nebudou.
Boehringer Ingelheim dodává na český trh například přípravek na léčbu mozkového infarktu Actilyse.
Rathova ČLK loni lékařům nařídila, že pod hrozbou trestu musí pacientům s touto diagnózou podat právě její lék. Jinak by podle komory neléčili lege artis. Rathův vztah s farmaceutickou firmou se prokázal právě v den, kdy on sám zaútočil kvůli podstatně méně prokazatelnému propojení se zdravotnictvím na nadaci Becario předsedy ODS Mirka Topolánka. Šéfa ODS kvůli tomu obvinil z korupčního chování.
Lidové noviny
Poskvrněný Rath aneb Inzeruj a vydělávej
Týden
Ministr zdravotnictví David Rath minulý týden řádil; z korupce a střetu zájmů obviňoval kdekoho. Vysvělovat by však měl i on a jeho souputníci. Při bližším zkoumání se totiž objeví pozoruhodná shoda:
farmaceutická firma, která inzerovala v časopise spravovaném Rathovou spolupracovnicí, bodovala na státem regulovaném trhu s léky na předpis. Jiná, která naopak inzerci koupit nechtěla, měla těžkosti.
Zdánlivě jsou ty dva příběhy v rozporu: v prvním jako by někdo žádal o úplatek, ve druhém jako by ho striktně odmítal. Z nahrávky zveřejněné před více než týdnem se zdá, že Rathova blízká spolupracovnice Eva Klimovičová si říkala o peníze od zástupce farmaceutické firmy Pfizer.
Kdyby je dostala, mohla by společnost získat výhody při životně důležitém rozhodování o tom, zda a jak budou některé její léky hrazeny pojišťovnou.
Ze slov ministra Ratha pronesených minulý čtvrtek naopak vyplývá, že táž Klimovičová byla konsternována nabídkou farmaceutické firmy Roche, aby zařídila protekci pro některé výrobky výměnou za inzerci v jí vydávaném časopise (tedy za peníze pro ni.)
Ve skutečnosti však mohou oba příběhy potvrzovat týž jev. Za prvé - vychází časopis a zisky z jeho inzerce plynou do soukromé firmy Rathovy blízké spolupracovnice. Za druhé - v časopise inzerují farmaceutické firmy, které stojí o to, aby měl jejich lék na státem regulovaném trhu lepší podmínky. Za třetí - je zde Rathův vliv na tyto podmínky, na rozhodování takzvané kategorizační komise.
Černá díra
Časopis Tempus Medicorum (oficiálně publikace České lékařské komory) je zvláštní tiskovina. Jeho neprůhledné hospodaření s penězi za inzerci kritizoval auditor už před dvěma lety (viz TÝDEN č. 39/03). Jde o ziskový obchod, i když ne pro komoru.
Náklady na vydávání časopisu (asi půl milionu korun měsíčně) totiž platí lékařská komora nikoli z inzerce (většinou farmaceutických firem), ale z povinných příspěvků svých členů.
Zisk z inzerce (asi milion korun měsíčně) však komora nedostává: ten končí v soukromé firmě Meditempus. Její jednatelkou je dlouholetá Rathova spolupracovnice Eva Klimovičová.
Rath jako prezident komory kritiku auditora ignoroval, naopak podmínky změnil ještě k horšímu. Zatímco až do ledna 2004 měla komora nárok alespoň na část zisku z inzerce, od té doby už nedostává vůbec nic.
Rath také jako jeden z mála - nikoli jako šéf komory, ale jako soukromá osoba - mohl a může nahlížet do účtů společnosti Meditempus. Týž Rath, jenž si může zjistit, jakou sumu zaplatila farmaceutická firma v časopise za inzeráty, má současně podstatné slovo při rozhodování o tom, která firma bude vydělávat na regulovaném trhu s léky a jak.
Jako zástupce komory může i dnes - coby ministr - ovlivnit kategorizační komisi, poradní orgán ministra; ta v takzvané lékové vyhlášce určuje, za které léky a kolik budou platit zdravotní pojišťovny. A kteří lékaři a komu je budou moci předepisovat.
Zástupci farmaceutických firem na veřejnosti mlčí, ale tuto možnost dobře znají. Celostránkový inzerát v časopise Tempus Medicorum vyjde v průměru na sto tisíc korun. Lepší podmínky pro ten či onen lék však mohou vynést desítky milionů.
Veřejná kontrola je přitom téměř vyloučena. Ve spleti medikamentů se beze zbytku nevyzná ani žádný odborník. Léků na našem trhu je totiž registrováno zhruba osm a půl tisíce a dělí se do tří set skupin podle účinné látky, kterou obsahují.
Více než tři desítky farmaceutických firem bojují o balík téměř 60 miliard korun, přičemž zhruba 35 miliard z této částky platí zdravotní pojišťovny. Přitom každá změna pravidel daných lékovou vyhláškou ministerstva se dá dobře zdůvodnit: jednou prospěchem pacientů, podruhé tím, že peněz na to či ono prostě není dost.
Jak pomoci Pfizeru
Nahrávka skryté kamery ukázala Evu Klimovičovou při jednání se zástupcem Pfizeru (v prosinci 2003). Naznačovala mu, že inzerce za 2,5 až 3 miliony korun může firmě přinést výhody.
Před dvěma týdny Klimovičová odstoupila z funkce poradkyně ministra. Firma Pfizer měla v posledních dvou letech pravidelně inzerát na druhé straně časopisu Tempus Medicorum (podle nynějšího ceníku stojí 120 tisíc korun). Nejčastěji - pětkrát - nabízela lék na snižování hladiny cholesterolu v krvi Sortis.
S ním také měla své plány, pokud jde o lékovou vyhlášku. Pfizer chtěl, aby kromě lékařů specialistů mohli medikament předepisovat všichni praktici. Vzhledem k tomu, že zvýšenou hladinu cholesterolu má více než polovina populace, šlo by o výborný byznys.
Pfizer žádal o uvolnění preskripce setrvale: dvakrát v roce 2003 a jednou v roce 2004. Kategorizační komise mu nevyhověla. Až letos se to povedlo. Tentokrát sice stejné rozšíření odbytu získala pro svůj lék na zvýšený cholesterol také Zentiva (i ona patří k pravidelným inzerentům v periodiku Tempus Medicorum), ale Pfizer na tom vůbec nemusí prodělat.
Lék Zentivy je generikum (medikament vyráběný podle receptu vyvinutého jinou firmou), a tak i cena léku Pfizeru klesla o polovinu: spotřeba přípravku nejspíše násobně stoupne - je přece levný a předepsat ho mohou všichni praktičtí lékaři.
Zlatou trefou Pfizeru ovšem byla Spiriva, nový lék, který na náš trh uvedl před rokem spolu s firmou Boehringer Ingelheim. (Mimochodem: v této firmě donedávna pracovala Rathova přítelkyně Renata Horká a Boehringer na Ratha také pamatoval: podle MF Dnes sponzoroval Da Vinci klub, který Rath před několika měsíci založil.)
Spiriva je určena pro pacienty s chronickou obstrukční plicní chorobou, což je kombinace chronické bronchitidy a rozedmy plic. Dosud užívali jiný lék - Atrovent - pouze od firmy Boehringer.
V kategorizační komisi se o to, zda Spirivu pustit mezi léky hrazené ze zdravotního pojištění, strhl velký boj. Nový přípravek je totiž třikrát dražší a ve srovnání s tím dosavadním není jeho přínos pro pacienty zcela převratný - místo každých pět hodin ho stačí brát jednou denně.
Především zde existuje riziko díry do rozpočtu. “ Odborné doporučení se vztahuje na více pacientů, než na kolik se vztahovalo u Atroventu,“ říká vedoucí Farmakologického ústavu a člen kategorizační komise ministerstva Jan Švihovec.
Jde totiž o velký trh: pacientů s takovými potížemi je odhadem osm set tisíc. “ Dohodli jsme se, že je třeba sledovat jeho spotřebu a v případě velkého růstu ji začít regulovat,“ říká Jan Švihovec. Podle předsedy odborné pneumologické společnosti Stanislava Kose už růst spotřeby nově schváleného léku skutečně nastal. Regulaci však zatím nikdo nechystá: přesná statistická data totiž bývají k dispozici až s velkým zpožděním.
Čím uškodit Roche
Pfizer tedy do časopisu peníze dával a na trhu s regulovanými léky, jak ukazují uvedené příklady, profitoval. A co firma Roche? Ta ještě loni patřila k významným inzerentům listu Tempus Medicorum, letos však žádný inzerát neměla.
Minulý čtvrtek ji David Rath obvinil, že se snažila Klimovičovou spravující časopis uplatit: loni v prosinci jí prý chtěla předat představy o výsledku kategorizace svých produktů a pak teprve jednat o nákupu inzerce. Zástupce firmy Roche Jiří Pešina naopak tvrdí:
“ Náš zástupce se s paní Klimovičovou sešel jen proto, aby jí oznámil, že v roce 2005 už v časopise Tempus Medicorum inzerovat nebudeme.“ O svých úspěších či prohrách při letošní kategorizaci se Roche nechce bavit.
“ Návrh lékové vyhlášky ministr ještě nepodepsal,“ říká Pešina. “ Mohlo by se to obrátit proti nám.“ TÝDEN se proto pokusil najít některé případy sám. Firmu nedávno postihly hned dvě patálie (tedy kromě Rathova nařčení z korupce).
Až do roku 2004 inzeroval Roche v časopise Tempus Medicorum například přípravek Xenikal proti obezitě. Teď má po byznysu. S generikem proti obezitě Lindaxa totiž přišla firma Zentiva. A přesto, že nesplnila podmínky (lék do kategorizace přihlásila o měsíc později, než měla), jí komise vyšla vstříc a porušení podmínek prominula.
Zentiva sice stejně jako v případě léku na vysokou hladinu cholesterolu žádala, aby lék mohli předepisovat všichni praktici, naštěstí pro kasu veřejného zdravotního pojištění v tomto případě neuspěla. Pro Roche a jeho Xenikal to ale znamená pohromu.
Konkurenční lék je výrazně levnější, snížit cenu na jeho úroveň by se vyplatilo jedině tehdy, kdyby byla zaručena vyšší spotřeba - ta ovšem nepřijde, neboť ho mohou předepisovat jen specialisté. “ Je zaděláno na to, že Xenikal brzy skončí,“ připouští zástupce Roche Pešina.
Tohle fakt nevím
Ohrožen je i další, dosud velmi dobrý obchod firmy Roche. Od roku 1995 Všeobecná zdravotní pojišťovna nakupovala některé léky centrálně (loni za ně utratila asi 1,5 miliardy korun). Šlo o drahé přípravky pro malé skupiny pacientů:
například o růstový hormon pro děti s poruchou jeho tvorby, léky pro lidi s roztroušenou sklerózou či o erytropoetiny, látky, které podporují tvorbu krve u pacientů závislých na dialýze.
Právě poslední skupina tvořila největší část výdajů a dělily se o ně dvě firmy - Roche a JanssenCilag. Odborníci léta kritizovali, že tento systém je sice dobrý, avšak pojišťovna se chová zcela neprůhledně.
„Přes veškerou snahu jsem se nedokázal dostat k žádným údajům o těchto nákupech,“ říká člen představenstva České lékárnické komory Jiří Kotlář. Rath také tyto nákupy použil jako jeden z důkazů zlotřilosti odcházející ředitelky pojišťovny Jiřiny Musílkové.
„Centrální nákup léků byl veden neprofesionálně, pravděpodobně v rozporu se zákony a bez výběrového řízení,“ uvedl jím dosazený vedoucí kontrolního týmu v pojišťovně Vladimír Dryml.
Centrální nákup se má zrušit a léky by měly objednávat přímo nemocnice. To se firmě Roche logicky ani trochu nelíbí; lze předpokládat, že ředitelé nemocnic budou léky objednávat daleko uvážlivěji, pokud půjdou z jejich rozpočtu, než když je dostávali “ zadarmo“ z centra.
Na jednu věc ale Rath zapomněl. “ Zlotřilé“ centrální nákupy měl totiž v pojišťovně na starosti ředitel odboru Karel Němeček, kterého Rath nedávno jmenoval šéfem kategorizační komise. Jako náměstek za ně odpovídal současný nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka.
“ Nevím, kdo smlouvy o centrálních nákupech dělal nebo nedělal. Vím ale, kdo je podepisoval - bývalá ředitelka Jiřina Musílková,“ říká Rathův tajemník Sojka. “ A jestli o nich pánové Němeček a Pečenka věděli a proč nekřičeli? Tohle já fakt nevím.“
Chci sto tisíc
David Rath si údajně před rokem a půl řekl o místo v dozorčí radě společnosti Euromednet: jako odměnu požadoval sto tisíc měsíčně, dostal ale košem a prý se mstí. Rath říká, že se nic takového nestalo, firmu ovšem z nekalostí obviňuje.
Vše se mělo odehrát během oslav u příležitosti otevření nové radioterapie v nemocnici v Novém Jičíně. Jedním z hostů v hotelu Zámeček byl kromě investorů z firmy Euromednet také tehdejší prezident České lékařské komory David Rath.
Během slavnostní večeře prý oslovil jednoho ze spolumajitelů Euromednetu, lékaře Martina Polacha (dnes je Euromednet součástí skupiny, kterou ovládá společnost Agel).
“ Chtěl místo v dozorčí radě a žádal odměnu asi sto tisíc měsíčně. Já mu ale řekl, že dozorčí rada není žádná pseudotrafika a že její členové musejí doopravdy pracovat,“ vypráví Polach. Rath se poté podle Polachových slov snažil lidem z Euromednetu zaimponovat dobrými známostmi a nabízel jim své kvalitní kontakty; Polach i ostatní akcionáři však nabídku odmítli.
Sháněl ministr práci u oceláře Chrenka?
O tom, že kolem Davida Ratha bude rušno, nepochyboval nikdo už při jeho jmenování ministrem. Takovou smršť obvinění na všechny možné strany ale přece jen asi nikdo nečekal.
Jak na tato tvrzení odpověděl Rath? Ministr prostřednictvím tajemníka Michala Sojky TÝDNU vzkázal, že se sice zúčastnil slavnostního otevření radioterapie, popřel však, že by si o místo v dozorčí radě řekl.
Podle Polacha se nicméně od té doby Rath systematicky mstí majitelům firmy Agel, pod niž nyní majetek Euromednetu spadá a jež ovládá řadu nemocnic v Moravskoslezském kraji (Podlesí Třinec, Český Těšín, Vítkovická nemocnice, Šumperk, OstravaJih aj.).
Loni v říjnu například podle ČTK Rath řekl, že zdravotnictví se nesmí stát soukromým byznysem, který láká ziskuchtivce. A jako příklad uvedl právě Chrenka, jednoho ze spoluvlastníků severomoravských nemocnic.
Jeho příjmení přitom ještě zkomolil na Remka. Firmu Euromednet (respektive Agel) teď Rath opět napadl. Minulý týden řekl, že nadaci Mirka Topolánka sponzorovaly Třinecké železárny, za nimiž stojí Chrenek.
Některé ocelářovy nemocnice vykazují podle Ratha příliš mnoho drahých výkonů; mají totiž nadstandardní smlouvy s VZP, na niž je šéf ODS údajně napojen. Jak Topolánek, tak Chrenek nařčení popřeli, Chrenek navíc řekl, že Rath jedná v osobním stresu své rozpolcené osobnosti, protože mu hrozil neúspěch na pražském nominačním sjezdu ČSSD.
Koho David Rath zase urazil
Mirka Topolánka a Tomáše Chrenka: Rath je obvinil z korupce. Přišel s tím, že Topolánkovo vzdělávací sdružení Becario přijalo finanční dar od Třineckých železáren, za nimiž stojí Chrenek. Ten je také spolumajitelem soukromých nemocnic, které mají podle Ratha nadstandardní smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, jež má být zase propojena s ODS. Oba obvinění ostře odmítli.
Senát: Rath jako vůbec první ministr v historii odmítl přijít vysvětlit do Senátu své rozhodnutí: konkrétně uvalení nucené správy na VZP. Zdůvodnil to tím, že jednání zdravotnického výboru o VZP nebylo objektivní. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) to označil za pohrdání horní komorou.
Farmaceutickou společnost Roche: Rath řekl, že zástupci firmy se mohli pokusit uplácet jeho spolupracovnici Evu Klimovičovou, aby zařídila, že léky Roche budou propláceny pojišťovnami. Firma Rathův výrok odmítla.
Jana Erbáková, Hana Čápová, Týden
Tempus inzerorum
Josef Michl, EURO
S Českou lékařskou komorou (ČLK) jsou spojeny dva časopisy. Komorový měsíčník Tempus medicorum a s měsíční periodicitou vydávaný Osobní lékař. Ten není oficiálním periodikem komory.
Projekt na vydávání časopisu zaměřeného na šíření medicínské osvěty však vymyslel v době svého působení v komoře David Rath a ČLK časopis dosud odborně zaštiťuje.
V tiráži časopisu je David Rath uveden jako odborný redaktor. Spolu s ním je odborným redaktorem Osobního lékaře blízký Rathův spolupracovník Michal Sojka, nyní šéf kabinetu ministra zdravotnictví a sboru poradců. V dobách svého působení v komoře byl šéfredaktorem časopisu Tempus medicorum (Čas nebo doba lékařů).
Komorový měsíčník vychází letos patnáctým rokem, Osobní lékař je v pátém ročníku. Oba časopisy jsou spjaty s osobou Evy Klimovičové, gynekoložky z Břeclavi.
Ta vydává Tempus medicorum i Osobního lékaře ve svých vydavatelstvích Meditempus a Presstempus. Obě sídlí v Břeclavi na adrese bydliště Evy Klimovičové.
Jde o společnosti s ručením omezeným. Jednatelkou vydavatelství Meditempus je Anna Klimovičová (ročník 1931), v Presstempusu zastává tento post Eva Klimovičová, která je jedinou majitelkou obou „eseróček“.
Dávná spolupráce. Eva Klimovičová je dlouholetou spolupracovnicí Davida Ratha i Michala Sojky. Angažovala se již v Lékařském odborovém klubu, který nynější ministr zdravotnictví založil a do roku 1998 vedl. Poté přešla spolu s Davidem Rathem do ČLK.
Zde byla výkonným sekretářem vědecké rady ČLK a posléze začala vydávat oba časopisy. Po jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví se stala na nějaký čas jeho poradkyní pro seznam zdravotních výkonů a komunikaci se sdruženími pacientů. Než ale soustavněji přistoupila k práci, objevil se kompromitační materiál zatím neznámého původu.
Čtyři miliony
Nahrávka, pořízená skrytou kamerou údajně v roce 2004 a odvysílaná Českou televizí v neděli 27. listopadu, zachycuje Evu Klimovičovou, jak v prostorách firmy Pfizer jedná s manažerem Alešem Prokopenkem.
Ten odmítá, že by o skryté kameře věděl. V jedné publikované sentenci, pravděpodobně části rozsáhlejšího záznamu, Eva Klimovičová, obrácená čelem k Prokopenkovi, sedícímu zády ke kameře, odpovídá na otázku, kolik by stála případná podpora léků firmy Pfizer v kategorizační komisi:
„No, podívejte se, já jsem vám to spočítala, kdybyste to vzali celé tak, jak jsem vám to tady napsala, tak vás to bude stát čtyři miliony.“ V další pasáži Eva Klimovičová uvádí:
„Tam když vám to řeknu, kdybyste investovali do časopisu (mělo by se pravděpodobně jednat o Tempus medicorum - pozn. red.) dva a půl nebo tři miliony korun, on (David Rath - pozn. red.) řekne: Ať si požádají o schůzku. Víš, jak to s tou kategorizací je, těch firem je hodně. Jeho žádají o schůzku všichni -ne všichni ji dostanou.“
Policejní věc
To lze interpretovat různě. Eva Klimovičová tvrdí, že nahrávka je zmanipulovaná. A že úmyslně takto mluvila, protože si chtěla potvrdit podezření, že farmaceutické firmy chtějí zkorumpovat Davida Ratha i ji osobně.
Stejně tak to ale může být žádost o úplatek výměnou za to, že David Rath jako člen tazvané kategorizační komise bude prosazovat úhradu léků firmy Pfizer z prostředků zdravotního pojištění.
Policie už se případem zabývá. Faktem ale je, že firma Pfizer měla vazbu na kategorizační proces prostřednictvím Mezinárodní asociace farmaceutických firem, jejíž členové na jednání kategorizační komise docházeli.
David Rath mimoto tvrdí, že tehdejší generální ředitel Pfizer ČR Richard Paulson nemusel o schůzku s ním komplikovaně žádat, protože se často setkávali na golfovém hřišti. Skandál.
Americká společnost Pfizer je jednou z nejvýznamnějších světových farmaceutických firem. Vyrábí převážně originální léčiva. Je v řadě směrů průkopníkem výzkumu.
Populární se stala kvůli vynálezu viagry. Na českém trhu zaujímá přední místo, odpovídající jejímu postavení ve světě. Podezření z korupčních praktik je pro firmu velmi nepříjemné.
Týdeník EURO má informace, že by to mohlo vést k personálním změnám v topmanagementu české pobočky. Přímá cesta. Lidé obeznámení s dosavadním způsobem práce kategorizační komise týdeníku EURO sdělili, že se pokusy o ovlivnění výsledku kategorizace mohly odehrávat.
Nikdo však nechtěl uvádět konkrétní podezření na donora a adresáta úplatku. Všichni oslovení výslovně prohlásili, že nemají důvod tvrdit, že by se k podobným praktikám například uchyloval Pfizer. Všichni však shodně prohlašovali, že když už by se tyto nezákonné praktiky uplatňovaly, pak by směřovaly přímo k ministerským úředníkům.
Davida Ratha nepřímo podpořil dlouholetý člen kategorizační komise za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) a nyní její předseda (byl jmenován novým ministrem zdravotnictví) Karel Němeček:
„Samozřejmě, občas to může vypadat jako na tržišti, kde někdo křičí víc než jiný, a dokáže tak do úhrad prolobbovat některý lék. Ale aby to fungovalo tak, že by to někdo dokázal zařídit pravidelně, o tom pochybuji. Na to má sílu pouhé jedné dvanáctiny hlasů,“ uvedl.
Závažné podezření
V každém případě ale Eva Klimovičová rychle vyklidila pole. Dva dny před odvysíláním nahrávky - o termínu byla, jak říká, informována redaktorem České televize a redaktorkou časopisu Týden - údajně odeslala Davidu Rathovi rezignaci na post poradkyně.
Zdůraznila to snahou nekompromitovat ministra neodůvodněným podezřením. Rezignační dopis byl zřejmě určen veřejnosti, protože Eva Klimovičová v něm popisuje případ, jak se David Rath v minulosti rázně vypořádal s podezřením na pokus o korupci.
Mělo jít o pracovníka firmy Roche ČR. Její generální ředitel Tomáš Votruba však toto podezření důrazně odmítl. Tvrdí, že nařčení souviselo s rozhodnutím vedení firmy přestat inzerovat v časopise Tempus medicorum.
Kdyby šlo o pouhou interní úřední korespondenci, asi by Eva Klimovičová nepřipomínala Davidu Rathovi případ, na který si sám musí dobře pamatovat. Ministr zdravotnictví se od aféry s firmou Pfizer pochopitelně distancoval, aniž by ovšem nějak důrazně obhajoval Evu Klimovičovou. Uvedl pouze, že považuje podezření, jež padá na doktorku Klimovičovou, za závažné a do objasnění pravdivosti informací s ní ministerstvo končí spolupráci. Vydatný zdroj.
Není vyloučeno, že spolupráci s Evou Klimovičovou ukončí i ČLK. Její viceprezidentka Helena Fousková, která nyní komoru vede, je dávným kritikem Davida Ratha a jeho činnosti v čele profesní organizace. Je ovšem otázkou, jak citelná rána to pro Evu Klimovičovou bude.
Časopis Tempus medicorum je zdarma zasílán všem více než čtyřiceti tisícům členů ČLK, protože členství v komoře je povinné. Tím pádem patří do kategorie odborných periodik, a tudíž v něm mohou být - na rozdíl od periodik určených pro širší veřejnost - inzerovány i farmaceutické přípravky na předpis.
Čtenářský kmen a cílenost reklamy dělají z komorového měsíčníku velmi atraktivní periodikum, což se projevuje i v cenách. Ceník inzerce na rok 2005 říká, že druhá strana obálky stojí 120 tisíc korun, třetí strana 100 a čtvrtá strana obálky 145 tisíc korun.
Jedna stránka inzerce uvnitř časopisu je za osmaosmdesát tisíc. V každém čísle časopisu je na inzerci vyčleněna zhruba polovina z celkem šestatřiceti stránek. Každý měsíc milion. Na základě ceníku týdeník EURO spočítal přibližné výnosy časopisu Tempus medicorum z reklamy v roce 2005 (zatím vyšlo devět čísel).
Přibližnost výpočtu je dána tím, že není známa konkrétní praxe, kterou redakce při získávání a zařazování inzerce uplatňovala. Například množstevní slevy, mediální sponzorství, public relations články…
I s ohledem na možné diference ale z výpočtů vyplývá, že příjmy u inzerce letos, stejně jako loni, se spíše pohybovaly nad milionem. Prozatímní příjmy za inzerci mohou tedy činit nejméně devět milionů korun, za celý rok jedenáct až dvanáct milionů.
Nepočítaje v to daň z přidané hodnoty ve výši devatenácti procent, kterou vydavatelství k cenám účtuje, ale která se plátcům DPH vrací. Splněný slib. Není známo, zda oněch dva a půl až tři miliony korun od firmy Pfizer bylo počítáno s DPH, nebo bez ní.
V každém případě ale inzerce firmy v časopisech Evy Klimovičové v letech 2004 a 2005 převýšila uvedenou částku. Letos měl Pfizer v Tempusu medicorum inzerci - dle ceníkových sazeb a bez DPH - za půldruhého milionu, loni za 1,3 milionu korun, v Osobním lékaři letos za 1,7 a loni za 1,9 milionu korun.
Nebyl ale přitom bezkonkurenčně největším inzerentem. V časopisech inzerují všechny velké farmaceutické firmy na českém trhu. Například Zentiva zhruba ve stejném rozsahu jako Pfizer.
Americké společnosti však redakce významně vycházela vstříc, když její reklamy na přípravky pro odvykání kouření byly pravidelně doprovázeny obsáhlými články o škodlivosti nikotinu, převážně z pera Evy Králíkové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
To ale může souviset s tím, že Eva Klimovičová je velkou bojovnicí proti kouření. Mastná pošta. Sama vydavatelka pro MF Dnes uvedla, že za vydávání časopisu utrží ročně kolem jedenácti milionů korun, což zhruba odpovídá našim výpočtům.
Blíží se jim ale i další část informace Evy Klimovičové - z podnikatelského hlediska absurdní - že totiž zhruba stejnou částku musí do vydávání časopisu vložit.
Požádali jsme o výpočet výrobních nákladů časopisu Tempus medicorum odborníka na polygrafii. Kalkulace říká, že pražská tiskárna (časopis se tiskne v Moraviapressu Břeclav) by byla schopna vyrobit jeden výtisk za 5,28 až 5,45 Kč, což při čtyřicetitisícovém nákladu představuje 211 až 219 tisíc za číslo, za jedenáct čísel pak 2,3 až 2,4 milionu. Expert přitom zdůraznil, že jde o cenu „z ulice“, o východisko k dalšímu jednání.
Náklady na grafické zpracování časopisu tohoto typu s velkou pravděpodobností nepřesáhnou 400 tisíc korun za rok. Podstatné je ovšem poštovné. Cena za zaslání jednoho časopisu jako běžné zásilky činí dvacet korun, to je za čtyřicet tisíc čísel 800 tisíc, za jedenáct čísel ročně 8,8 milionu.
Na další náklady - honoráře, provoz vydavatelství, pracovní odměny tedy mnoho nezbývá. Eva Klimovičová by se mohla zahojit na knížkách, které vydává. Jsou-li samozřejmě úspěšné.
Jedním z titulů jsou například Zápisky lékaře z pozdní noci autora Davida Ratha. Lepší ekonomické výsledky by měl mít i Osobní lékař, který má sice 76 stran, a je tedy výrobně dražší, ale nezasílá se bezplatně (cena výtisku je 33 korun), přičemž výnosy z inzerce jsou zhruba stejné jako u Tempusu medicorum.
Kritika auditora
Tempus medicorum vydávalo od dob bývalého prezidenta ČLK Bohuslava Svobody vydavatelství Strategie, kterému komora platila 3,90 Kč za výtisk.
V roce 1999 se konalo výběrové řízení na nového vydavatele, do kterého se přihlásili tři zájemci včetně Strategie a Evy Klimovičové. David Rath říká, že nabídka Evy Klimovičové byla nejvýhodnější, protože nejméně zatěžovala rozpočet komory.
Zpočátku platila ČLK vydavatelce provoz redakce a honoráře autorům, poslední dva roky prý Meditempus vydává časopis ve vlastní režii. Smluvní vztah mezi ČLK a společností Meditempus kritizovala auditorská společnost Top Auditing, která dle informace časopisu Týden upozornila, že ČLK jako vydavatel nemá náklady a výnosy spojené s vydáváním časopisu ve svém účetnictví. A také, že komora za svou garanci pracovního místa a techniky nedostává odpovídající protihodnotu.
Způsob kooperace mezi komorou a firmami Evy Klimovičové kritizovala i bývalá předsedkyně revizní komise ČLK Marta Holanová. Záležitost dokonce vyšetřovala policie, ale případ odložila, protože neobjevila, že by byl spáchán trestný čin.
Jiní prý platí víc. David Rath vidí na zvoleném řešení tu přednost, že komoru vydávání jejího časopisu nic nestojí. Poukazuje na jiné profesní komory, které si prý svůj časopis musejí platit z rozpočtu.
Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba týdeníku EURO potvrdil, že vydávání časopisu stojí komoru přes tři miliony korun. Vydavatelská společnost s ručením omezeným je však v majetku komory a letos prý komora převedla do svého rozpočtu část z výnosu reklamy ve výši 700 tisíc korun.
Eva Klimovičová byla ochotna poskytnout redakci týdeníku EURO informace o své vydavatelské činnosti a o případu se skrytou kamerou. Bezprostředně před schůzkou ji však postihlo rodinné neštěstí. Prostřednictvím SMS zprávy však oznámila, že chce o těchto záležitostech, které nazývá štvanicí na svou osobu, podat podrobnou výpověď.
(red),www.Zdravi.Euro.cz