Příspěvek čtenářky Zdraví.Euro.cz
Psychiatrické léčebny poskytují svým klientům – pacientům komplexní odbornou psychiatrickou a diagnostickou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
V souvislosti s trvalým nedostatkem míst v zařízeních sociální péče všech typů dochází k nárůstu počtů klientů, kteří přichází do psychiatrických léčeben nejen z důvodů potřeby psychiatrické péče, ale hlavně z důvodů potřeby poskytování sociálních služeb.
Psychiatrické léčebny tyto klienty zařazují na otevřená koedukovaná oddělení, kde se léčí nejen klidné duševní poruchy s interním onemocněním, ale i geriatričtí pacienti a provádí rehabilitační péče dlouhodobě nemocných.
Standardní doba léčení, která je nasmlouvána se zdravotními pojišťovnami na cca 90 dní, je v těchto případech vysoce překračována, neboť značná část klientů zde zůstává po zbytek života, což v mnoha případech působí negativně na financování psychiatrických léčeben ze strany zdravotních pojišťoven.
| DALŠÍ ČLÁNKY Z OBORUPSYCHIATRIE NAJDETEZDE |
Zdravotnická zařízení získala od 1. ledna 2007 možnost poskytovat sociální služby a zdravotnické zařízení nemusí projít celým registračním procesem, jako když vzniká nové zařízení sociálních služeb, kdy se registrace nevyžaduje u poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče – tj. v odborných léčebných ústavech – psychiatrických léčebnách.
V podstatě dosud zavedená výše uvedená praxe dostala právní rámec a ve zdravotnických zařízeních ústavní péče lze poskytovat pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo poskytování pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb.
Pokud se podíváme na činnosti, které budou poskytovány, tak se jedná o poskytnutí ubytování, stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv,oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Hlavním přínosem nové právní úpravy je skutečnost, že zdravotnické zařízení ústavní péče bude zapsáno do registru poskytovatelů sociálních služeb, který vede např. příslušný krajský úřad podle místa poskytování sociálních služeb, bude moci uzavírat s klientem, kterému bude poskytovat sociální služby smlouvu o poskytování sociální služby a dále bude mít nárok na dotaci.
Kromě toho klient, kterému budou poskytovány sociální služby za úhradu, bude vždy hradit ubytování a stravu a bude mít nárok na příspěvek na péči, jehož výše se bude pohybovat v rozmezí od 2000,- Kč do 11.000,- Kč měsíčně podle stupně postižení, bude dále kromě ubytování a stravy bude platit za péči při poskytování pobytových služeb až ve výši přiznaného příspěvku tak, aby klientovi zůstalo minimálně 15 % jeho měsíčního příjmu.
Dalším zdrojem financování při poskytování sociálních služeb budou dotace ze státního rozpočtu, které dostanou ta zařízení, která budou zapsána v registru. Dotace se budou poskytovat k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb.
Jak to bude vypadat v praxi, si můžeme shrnout takto:
Pacient je hospitalizován ve zdravotnickém zařízení ústavní péče a v den, kdy je zjevné, že zaniknou důvody pro další hospitalizaci, ale nelze ho propustit do domácí péče , zdravotnické zařízení prostřednictvím sociálního pracovníka oznámí tuto skutečnost místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který zjišťuje, zda je nezbytné osobě po propuštění ze zdravotnického zařízení zajistit poskytnutí služby sociální péče, tj. zda neexistuje jiná možnost péče ze strany rodiny.
Pokud zjistí, že nelze odpovídající péči zajistit, neprodleně tuto skutečnost sdělí příslušnému zdravotnickému zařízení a v tomto okamžiku je zdravotnické zařízení (je-li zapsáno v registru) oprávněno redefinovat statut osoby z pacienta na uživatele sociálních služeb, přičemž povinnost zajistit odpovídající zdravotní péči není dotčena.
Další postup spočívá v tom, že zdravotnické zařízení nabídne osobě uzavření smlouvy, přičemž při odmítnutí smlouvy ze strany uživatele by měl nastupovat režim plně hrazeného pobytu ve zdravotnickém zařízení ve smyslu zdravotnických předpisů. Příspěvek na péči přináleží osobě ode dne vzniku nároku, za který se považuje den podání žádosti. Po uzavření smlouvy nastává běžný režim poskytování sociální služby, přičemž je v zájmu obou stran, aby tento stav nebyl trvalý a bylo hledáno vhodnější řešení kontinuity zajištění sociální služby nebo jiného způsobu zajištění péče.
Z výše uvedeného je zřejmé, že poskytování sociálních služeb v zařízeních ústavní péče , tj. i v psychiatrických léčebnách bude přínosem nejen pro pacienty , kteří jsou již na zavedený režim péče a místo jejího poskytování zvyklí, ale i pro zdravotnické zařízení, které za služby poskytnuté uživateli sociálních služeb obdrží výše uvedené úhrady, což dává předpoklad pro vyrovnané hospodaření zdravotnického zařízení.
Závěrem lze jen kvitovat, že poskytování sociálních služeb vedle komplexní odborné psychiatrické a diagnostické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění bylo zřetelně vymezeno a je významným krokem pro uživatele sociálních služeb a jejich rodiny.
Libuše Paldusová, www.Zdravi.Euro.cz
autorka pracuje jako zdravotní sestra v Psychiatrické léčebně v Kroměříži
