Klonování lidí nadále zakázáno
Klonování lidí však striktně zakazuje. Pokud zákon schválí také Senát a podepíše prezident, zařadí se Česko mezi země, jako je např. Francie, Velká Británie a Německo, které daly tomuto výzkumu zelenou. Podle vědců jsou embryonální kmenové buňky příslibem pro léčbu nemocí, s nimiž se zatím současná medicína marně potýká.
Lékaři pak doufají, že výzkum přispěje k vypěstování náhrady za buňky zničené chorobou nebo poraněním. Společně se ale shodují, že může jít o hudbu budoucnosti, k níž však již dnes upírají naději nejen diabetici, ale třeba i lidé ochrnutí po poranění míchy.
Odborníci současně připouštějí, že pro někoho může jít o etickou otázku. To se projevilo také při debatě ve Sněmovně, kde se proti zákonu postavili lidovci a několik občanských demokratů. Dohromady dali ale jen 35 hlasů, zatímco pro zákon hlasovali 103 přítomní, zejména z řad soc. dem. a KSČM.
Lidovci: Je to morálně neospravedlnitelné
Právě odpůrci zákona argumentují, že výzkum na embryích je neospravedlnitelný, neboť jde vlastně o zabíjení. Zákon přitom stanoví, že k výzkumu lze použít pouze oplodněná vajíčka, která nebyla použita při asistovaném oplodnění, a tudíž by stejně zanikla, anebo vajíčka poškozená.
„Embryo má potenciál stát se dospělým člověkem. Musí s ním být takto nakládáno, a cokoliv brání v realizaci tohoto potenciálu, je morálně neospravedlnitelné,“ tvrdí místopředseda lidovců Jan Kasal.
Podle něj se ještě všichni shodují, že je nemorální zabít jednoho člověka pro záchranu druhého. „Rozebrání embrya na náhradní díly“ proto považuje za morálně vadné.
„Máme hlasovat o tom, jak surovinu neboli živá lidská embrya co nejefektivněji využít, než je zničíme. Kulturní národy problémy tohoto druhu chápaly vždy jako kanibalismus,“ dodal jeho stranický kolega Jiří Karas.
Zákon odmítají také aktivisté z Hnutí pro život, kteří se na poslance obrátili s peticí, v níž je vyzvali k jeho zamítnutí. O tomto zákonu tvrdí, že degraduje počínající lidskou bytost na surovinu. Zastánci naopak poukazují na naděje, které může výzkum dát nemocným lidem.
„Lze s jistotou očekávat, že výzkum lidských embryonálních kmenových buněk napomůže vytvořit zdroje buněk pro terapii takových závažných onemocnění, jakými jsou Parkinsonova choroba, infarkt myokardu, poruchy krvetvorby nebo diabetes,“ citovala stanovisko Akademie věd ČR ve Sněmovně ministryně školství Petra Buzková.
Pokuta či vězení
Vědci však připouštějí, že s lidskými embryonálními kmenovými buňkami se pojí ještě mnoho problémů, které se musí vyřešit dříve, než je bude možné využít k jakékoli léčbě. Tyto buňky, které lze neomezeně množit, jsou totiž náchylnější k nádorovému bujení.
Ve středu schválený zákon vedle přesných pravidel pro výzkum stanoví také pokuty za jeho porušení, a to až do výše dvou miliónů korun. Vědcům může hrozit rovněž zákaz činnosti nebo až osm let vězení.
Naďa Adamičková, Marie Königová, Právo