Stávka praktických lékařů byla ve čtvrtek nečekaně úspěšná. Nejméně čtyři pětiny zavřených ordinací a čtvrtina všech praktiků na Palackého náměstí před ministerstvem zdravotnictví jsou protestem tak jednotným a účinným, že nemají v krátké polistopadové historii obdoby.
Pohříchu však může být až příliš pravdivé heslo demonstrujících „Pět minut po dvanácté“. Na snadnou cestu z krize je pro zdravotnictví příliš pozdě. Náprava bude bolet.
Viníkem je stát
Šest a půl tisíce praktiků protestuje, protože se jich nepořádek ve zdravotnických financích dotýká nejvíc. Během pěti let průběžně klesá jejich podíl na balíku peněz od pojišťoven.
Úhrady dostávají od Všeobecné zdravotní pojišťovny o šedesát dnů později než ostatní, na rozdíl od silných nemocnic ale nemohou faktury za elektřinu a topení odkládat.
Nemohou spoléhat ani na to, že jim stát či kraj v nejhorších chvílích pomůže. Proto stávkovali právě oni, ukázali ovšem na problém, který se dotýká každého.
Za pět let se výdaje pojišťoven zvýšily o polovinu. Přesto nestačí a do dluhů se dostávají nemocnice, ordinace i lékárny. Jejich vlastníci a dodavatelé se tak stávají nedobrovolnými rukojmími těch, kdo systém řídí.
Ať chtějí nebo ne, vlastními penězi úvěrují dluh, který dnes činí deset miliard. Praktikům pochopitelně vadí, že si musí půjčovat od příbuzných a brát překlenovací úvěr s nejméně dvanáctiprocentním úrokem.
Při takové nespokojenosti není divu, že se k řízení zdravotnického systému nikdo nehlásí. Odpovědnost odmítají zdravotní pojišťovny a upozorňují, že za deficit může praxe posledních let, kdy ministři zdravotnictví svými vyhláškami nařizovali pojišťovnám utrácet víc, než umožňovaly pojistné plány.
Ano, naše výdaje vyrostly za pět let o polovinu, připomínají pojišťovny, příjmy ale jen o čtyřicet procent. Vláda se dluh snaží rok od roku sanovat mimořádnými dotacemi, ty ale stav jen zhoršují. Dluhy se tím skrývají a tempo jejich růstu se zrychluje. Viníkem je stát, nepochybují tedy doktoři.
Osm let stagnace
Na první pohled tady něco nehraje. V Česku má být systém zdravotního pojištění, který se významně liší od státní zdravotní služby. Už tím, že smlouvy o zdravotní péči uzavírají se zdravotníky na státu nezávislé pojišťovny.
Tak je tomu i u nás. Bohužel, stát pojišťovnám do rozhodování zasahuje stále častěji. Nařizovat, jak přesně má vypadat smlouva mezi pojišťovnami a nemocnicemi, začal už v roce 1997 ministr Jan Stráský z ODS.
Tehdy to bylo krizové řešení, za sociálnědemokratických vlád se z toho ovšem stala běžná praxe. Především státní nemocnice využívaly této možnosti a odvolávaly se při sporech o smlouvy ke státu.
Ten rozhodl - logicky - vždy v jejich prospěch a nařídil pojišťovnám zvýšit platbu. Byrokratizace postupovala a pojišťovny nakonec nemohly krácením dotací postihnout ani ty zdravotníky, kteří nedodržovali základní normy.
Data ukazují, že posilování zdravotnické byrokracie snížilo efektivitu systému. Kvalita zdravotnických služeb se v Česku zvýšila skokem po roce 1990. Ze 140 tisíc zemřelých ročně koncem osmdesátých let poklesla statistika pod 110 tisíc v roce 1997.
Mezitím se privatizovaly ordinace a spolu s nemocnicemi se začaly vybavovat moderními přístroji. Dělo se tak bez plánu, ve velkém chaosu a zkrachovala při tom řada pojišťoven.
Když se Stráským vstoupil do hry stát, pozitivní trend skončil. Dodnes se každoroční počet zemřelých pohybuje mezi 105 a 110 tisíci, přitom nic nenasvědčuje tomu, že se trend zlepší.
A česká čísla týkající se zdraví jsou stále významně horší než v západní Evropě. Období stagnace posledních osmi let je možné nazvat dobou Davida Ratha.
Prezident lékařské komory získal vliv právě před zlomovým rokem 1997. Reprezentoval nemocniční lékaře a měl zájem na posílení státu proti pojišťovnám.
Na rozdíl od devadesátých let dnes protestují soukromí lékaři z ordinací. Doporučují opět uvolnit kontrolu a posílit konkurenci pojišťoven i nemocnic. Jejich přirozeným spojencem se stává volební favorit ODS. Dnes se zdá, že změny tímto směrem mohou pacientům i zdraví populace pomoci.
Konzervativní revoluce
Jako není jisté, jestli ODS volby vyhraje, tak nemusí ani praktičtí lékaři prosadit svou. Byrokracie se pod ministryní Miladou Emmerovou rozhodla ovládnout zdravotnictví definitivně.
Zákony o zdravotnických zařízeních a zdravotním pojištění mají v mnohém obnovit stav před listopadem 1989. Vláda podle nich dostane právo přímo jmenovat a případně i odvolat ředitele VZP.
Ministr zdravotnictví bude přímo určovat ceny péče a rozhodne také o tom, kdo bude mít přístup do sítě placené ze zdravotního pojištění. Vybraná zdravotnická zařízení dostanou záruku, že stát vždy uhradí jejich dluhy.
Omezí se svoboda volby pacientů, kteří budou opět patřit do spádových oblastí jednotlivých lékařů a nemocnic. Dnes hrozí, že zákony prosadí ve sněmovně pomocí většiny sociálních demokratů a komunistů.
Ještě na jaře bude možné vyměnit ředitelku největší pojišťovny a nadiktovat novou síť. Vedle protestujících soukromých lékařů stojí v cestě záměrům Emmerové premiér Jiří Paroubek.
V červnu pod vlivem prezidenta Ratha zvýšil platy v nemocnicích, a tím způsobil současnou finanční krizi. Protesty soukromých lékařů ale považuje za vážný problém.
Nezáleží, jestli se mu líbí socialismus, stávky nemůže osm měsíců před volbami potřebovat. Snaží se obnovit klid a používá nástroj minulých premiérů. V červnu do systému přidal 3,8 miliardy korun, ty se ale už rozpustily v nemocnicích.
Teď se hovoří o další mimořádné dotaci až 7,5 miliardy. Paroubek ovšem ví, že jenom dotace nestačí. Proto minulou středu dohodl s pojišťovnami záchranný plán, který by zdravotnictví udržel nad vodou do konce příštího roku.
Veřejnost dohodu zatím nedocenila. Je polovičatým opatřením, přesto podobně tvrdý reformní zásah do systému zdravotnictví nepamatujeme. Pojišťovny by v příštím roce neměly zvýšit výdaje.
Nesmírně tvrdé opatření může vést k rušení praxí, škrtům v nemocnicích a větším doplatkům za léky. Ještě významnější je dohoda, že stát už nebude pojišťovnám nařizovat, kolik mají platit nemocnicím.
To už je příslib revoluce. Podobně jako poslední ministr zdravotnictví za ODS otevřel cestu k byrokratickému řízení za vlády ČSSD, dnes možná poslední sociálnědemokratický premiér připravuje příštímu pravicovému kabinetu možnosti, jak obnovit systém pod vládou pojišťoven.
Petr Holub, Respekt
autor je redaktor Hospodářských novin