FDA spadá pod ministerstvo zdravotnictví Spojených států (Department of Health and Human Services). Jejího šéfa, komisaře (Commissioner), potvrzuje na základě návrhu prezidenta Senát.
V pravomoci FDA jsou kromě léčiv a PZT potraviny, s výjimkou masa a drůbeže, zařízení emitující záření, vedle např. mammografů tedy i mikrovlnné trouby, dále kosmetika a krmiva.
Rozpočet úřadu se pohybuje kolem 1,3 miliardy dolarů, počet zaměstnanců je asi 9 100. Uvádí se, že úřad dohlíží na produkty za 1 trilion dolarů, jinými slovy každý čtvrtý dolar se v USA utratí za produkt v pravomoci FDA.
Na vrcholu hiearchie je Office of the Commissioner, pod ním jsou pak další Offices, jako např. Office of Legislation nebo Office of Regulatory Affairs, který koordinuje detašovaná pracoviště FDA, kterých je 150. Registraci léčiv má na starosti Center for Drug Evaluation and Research (CDER) a v případě biologických léčiv Center for Biologics Evaluation and Research (CBER).
V rámci CDER pak existují Office of New Drugs, Office of Generic Drugs a některá další oddělení, např. Office of Vaccines Research and Review, které s ohledem na vznik FDA lze považovat za krystalizační jádro úřadu.
Formálně všechny úkony při registraci léčiv provádí komisař FDA, ten ovšem svou pravomoc delegoval na další činovníky FDA.
Struktura těchto pověření je poměrně složitá, v zásadě lze říci, že registrací léčiv je pověřen ředitel a náměstci CDER, respektive CBER, u generik ředitel a náměstek Office of Generic Drugs, podrobnosti je však nutno nastudovat v příslušném pověření (Guide 1410.104, Regulatory Delegations of Authority).
Veškeré federální psané zákony jsou v USA shrnuty v tzv. United States Code - USC (někdy se uvádí také jako United States Code Annotated – USCA), který se dělí na 50 částí (Titles).
Potraviny a léky jsou shrnuty v Title 21. Zároveň se však používají i názvy jednotlivých zákonů, přičemž hlavním zákonem upravujícím registraci léčiv je Federal Food, Drug, and Cosmetic Act (FDCA).
Potíže může působit dvojí číslování paragrafů, kdy např. často citovaný paragraf 505 FDCA má v Title 21 číslo 355, někdy se proto číslování podle USC uvádí v závorce (jako 21 USC 355).
Obdobně je tomu s vyhláškami federálních úřadů, které jsou shrnuty v Code of Federal Regulations (CFR), který se rovněž dělí na Titles, shodou okolností i zde mají potraviny a léky číslo 21.
Jednotlivá ustanovení vyhlášek se pak označují například jako 21 CFR 314.440. Hledá se tedy v Title 21, části 300, která se, jak z uvedeného čísla vyplývá, ještě dále dělí. Již z těchto příkladů je jasné, že rozsah Title 21, a to jak v USC, tak v CFR, je značný.
Vytrvalé stížnosti firem na nedodržování lhůt k vyřízení registrace vedly k přijetí zákona s mírně zavádějícím názvem Prescription Drug User Fee Act of 1992.
Tento často citovaný zákon je znám jako PDUFA, byl přijat s účinností na 5 let, zatím byl dvakrát prodloužen, vždy zase o 5 let, takže nyní je v účinnosti PDUFA III, z roku 2002.
Zákon umožňuje FDA vybírat poplatky za podání žádosti o registraci, za výrobní provoz a za přípravek na trhu. Tyto poplatky se však nevztahují na generika, většinu volně prodejných léků, krevní deriváty a veterinaria.
Nejedná se však o šikanu originátorských firem – zákon byl přijat s jejich souhlasem, zejména poté, co se do návrhu zákona dostal jejich požadavek, aby se vybrané peníze směly využít pouze na registrační proces.
Výši poplatků na fiskální rok (1. listopad až 30. říjen dalšího roku) stanovuje FDA sdělením (Notice) ve věstníku vyhlášek federálních úřadů (Federal Register). Na fiskální rok 2005 je poplatek za podání přihlášky stanoven na 672 000 dolarů, poplatek za výrobní provoz je 262 000 dolarů a za přípravek 41 710 dolarů.
Za určitých okolností se poplatek za podání přihlášky snižuje (polovina u doplnění žádosti o registraci např. o novou indikaci, u první žádosti firmy do 500 zaměstnanců, ) nebo odpouští (např. orphan drugs, doplnění indikace o dětskou).
Poplatky za výrobní provoz a přípravek se platí každoročně. Poplatky za přípravek se ovšem platí pouze za přípravky registrované po roce 1992 a končí u přípravků, ke kterým bylo registrováno generikum, kteréžto pravidlo vinou opomenutí neplatilo pro antibiotika, což bylo napraveno až PDUFA II (1997).
Při stanovení výše poplatků se vychází z pravidla, že každý typ poplatku má do rozpočtu FDA přispět třetinou.
Pro fiskální rok se tedy stanoví finanční potřeba (na rok 2005 jde o 252 milionů dolarů), částka se vydělí 3 a podle odhadu přihlášek a počtu provozů a zpoplatněných přípravků se stanoví výše poplatku. Pokud se vybere více peněz, v dalším roce se taková skutečnost zohlední.
Obecně se má za to, že PDUFA je přínosem, ostatně jinak by nebyla již dvakrát prodloužena. Proto se také diskutuje o zavedení poplatků i pro generika, nicméně stanovisko generického průmyslu není jednotné. Největší odpor vůči poplatkům dávají najevo organizace na ochranu spotřebitelů, které se obávají vlivu firem na rozhodování FDA.
Poplatky lze uhradit jak bankovním převodem, tak šekem, tak prostřednictvím poštovního převodu, jakkoli jsme se v časopise Regulatory Affairs Journal mohli z úst renomovaných konzultantů dovědět, že FDA přijímá platby pouze šekem.
Ilustraci poměrů může přinést analýza osudu přihlášek za období leden 2000 až prosinec 2001 s následujícími výsledky: v režimu standard review, lhůta k vyřízení 12 měsíců, bylo v řízení déle 57 % přihlášek nových molekul (NME NDA - New Molecular Entity New Drug Application), přičemž dotčené přihlášky prošly 1 až 4 cykly hodnocení (review cycles), důvodem byla ve 38 % bezpečnost a ve 21 % účinnost.
V režimu priority review, lhůta 6 měsíců, bylo v řízení déle 52 % přihlášek nových molekul, přičemž přihlášky prošly 1 až 3 cykly hodnocení a důvody byly ve 46 % chemické složení, výroba, kontrola, ve 27 % bezpečnost a v 18 % účinnost.
Jan Žamboch, www.Zdravi.Euro.cz
autor je externí spolupracovník redakce
Příště: Klinické hodnocení nového léčiva