Lékaři ve specializační přípravě netrpělivě čekají na definitivní verzi nového systému
Ministerstvo dokonce připustilo, že bude potřeba celý zákon č. 95/2004 novelizovat.
Ministerstvo zdravotnictví v září oznámilo některé změny, které se dosavadního systému postgraduálního vzdělávání týkají. Hlavní novinkou je, že na akreditovaném pracovišti bude probíhat celá specializační příprava.
Důvodem je harmonizace vzdělávání s Evropskou unií. Nedávno schválené vzdělávací programy zveřejněné na stránkách www.ipvz.cz přitom počítaly s přípravou pouze v délce 12 měsíců.
„Mohu potvrdit, že k této změně došlo,“ odpověděla na dotazZdraví.Euro.cz Karla Kubíková z tiskového oddělení MZ.
Ministerstvo přišlo i s další podstatnou změnou ohledně podmínek postgraduálního vzdělávání. Akreditovaných pracovišť, na kterých budou moci lékaři praxi získávat, bude nakonec mnohem větší počet, než byl původní předpoklad - budou sem spadat i mnohé okresní nemocnice.
„Absolvování vzdělávacího programu na akreditovaných pracovištích neznamená automaticky, že bude předatestační příprava realizována mimo kmenovou nemocnici. Část přípravy tedy může probíhat na kmenovém pracovišti, je-li akreditováno, a část na vysoce specializovaném pracovišti kupříkladu ve fakultní nemocnici,“ uvedlo tiskové oddělení MZ.
Zvýšení počtu akreditovaných pracovišť je podle zástupců odborných společností nutné.
„Do oboru anesteziologie a resuscitace přichází každoročně 70 – 80 absolventů lékařských fakult, v pětileté přípravě tedy bude průběžně zhruba 350 – 400 lékařů. Z toho vyplývá, že jejich příprava musí být nutně rozvrstvena na větší okruh pracovišť, jinak by ani nebylo možné získat potřebný objem praktických zkušeností,“ poznamenává prof. Karel Cvachovec, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Systém je diskriminační, stěžují si lékaři
Zatím ale ještě není zřejmé, pro které obory nemocnice status akreditovaného pracoviště dostanou. Budoucnost tak zůstává pro lékaře velkou neznámou.
|
DÁLE ČTĚTE: Mají nemocnice platit za lékaře v akreditovaných nemocnicích? Jak se žije lékařkám na mateřské dovolené Atestace: lékaři to lehčí nemají |
Budou muset dojíždět za potřebnou praxí až do krajského města nebo budou moci absolvovat stáž v místě svého bydliště? Mladé lékaře, a především pak lékařky tento problém velmi trápí.
„Nově zavedený systém vzdělávání mi bohužel nesmírně komplikuje situaci,“ podotýká MUDr. Kateřina Koalová. „Ke své smůle pracuji v okresní nemocnici, a jelikož jsem si dovolila porodit dítě po pěti letech praxe a úspěšném složení atestace, nestihla jsem druhou atestaci. A to přesto, že jsem do práce nastoupila ve zkráceném úvazku v sedmi měsících věku dítěte. Všechny potřebné výkony v logbooku ke „staré“ druhé atestaci mám přitom již splněny. Nový systém mi přikazuje další rok navíc mimo kmenové pracoviště a podstatnou část nemohu absolvovat ani ve spádové krajské nemocnici, ale v Praze.“
Podobný názor má také MUDr. Martina Lorencová: “Šest let škola, pět let praxe a teprve pak jste plnohodnotným lékařem. Pro ženu je obtížné spojit práci a sebevzdělávání s rodinou. Na mne to dělá dojem, že systém je nastaven jen pro muže a diskriminuje ženy.“
Starší s mladšími soucítí
Nový systém specializační přípravy kritizují ale i služebně starší lékaři a lékařky, kterých se už tyto změny přímo nedotýkají, ale své mladší kolegy litují.
„Nový systém se mi zdá naprosto zrůdný. Stanovuje poměrně dlouhé povinné stáže na pracovištích fakultních nemocnic – i po dobu dvou let celkem,“ říká MUDr. Ondra Bartošová. „Statistika nám ukazuje, že se medicína feminizuje. Pro medičky a mladé lékařky to znamená, ze pokud nemají zdravé rodiče důchodce a začnou pracovat v periferní nemocnici, nemohou si dovolit rodinu. Dovedete si představit matku batolete, že rok stážuje mimo své trvale bydliště, a do atestace pracuje za hubičku, takže chůva nepřichází v úvahu?“ ptá se lékařka, které se už nový systém vzdělávání sice osobně netýká, ale soucítí s mladšími kolegy.
„Dnešní systém dalšího vzdělávání a získávání specializace je tak složitý a po mnoha stránkách nedořešený, že „žákům“ a „učitelům“ nezávidím a je mi jich líto,“ podotýká MUDr. František Trkan. „Já osobně jsem získával erudici v sedmdesátých a osmdesátých letech a systém se mi jevil jako dobrý. Žádný kolega z mé generace si na něj nemohl stěžovat.“
Lékaře, kterých se týká nový systém, lituje také MUDr. Alexander Štorek. „Nemyslím si, že by pobyt na krajském či fakultním pracovišti mladému lékaři poskytl až tak mnoho praktických podnětů pro jeho další práci. Je ale smutné, že se nikdo, ani současné vedení České lékařské komory, nezasadil o to, aby byla mladým kolegům situace jasná. Oni dnes vůbec nevědí, co bude.“
Málokomu je zřejmé, proč mladší lékaři zařazení před lety podle určitých pravidel musí najednou splňovat úplně jiná, daleko přísnější kritéria než jejich starší kolegové.
Financování systému
Dalším velkým problémem, který zůstává v souvislosti s novým systémem specializační přípravy nevyřešený, je otázka financování stáží na akreditovaných pracovištích.
Dosud totiž není zřejmé, zda bude pobyt lékaře ve výuce mimo kmenové pracoviště hradit jeho nemocnice anebo nemocnice, na které specializaci získává.
Ani k tomuto bodu se ministerstvo zdravotnictví jednoznačně nevyjádřilo a nechává věc stále otevřenou.
“Problematika bude řešena novým zákoníkem práce a úpravou stáží,“ odpovídá MZ na dotaz, k jaké z obou variant se přiklání.
Mnozí lékaři si ale nedovedou představit, zda jejich kmenové nemocnice budou chtít platit lékaři mzdu a poplatky za školení, když pro ně lékař nevykáže ani bod výkonu. „Nepovede to logicky k propouštění a k další redukci zvláště menších oborů na okresní úrovni?“ ptá se MUDr. Kateřina Koalová.
K tomuto názoru se přiklání také lékařka Ondra Bartošová: „Periferní nemocnice jsou ve finančním tlaku a počet lékařů mají nastavený tak, aby měli únosné minimální mzdové náklady. Domníváte se, ze si mohou dovolit platit na několika odděleních mladé lékaře v předatestační přípravě, kteří ani nepracují ani neslouží na mateřském pracovišti? A dovedete si představit ty zbylé kolegy, kteří to všechno oddřou! Jsem přesvědčena, ze toto vše vzniklo v teple pražských fakultních nemocnic, kde ani netuší jakou zátěž nesou periferní nemocnice a jejich lékaři. Pokud tento systém bude uveden v činnost, bude mít za následek postupné zhroucení periferní zdravotní péče nemocniční i ambulantní“.
MUDr. Vladimír Zauška poukazuje na rozpor mezi teorií nového systému a jeho praxí. „Rozumím, že při sestavování vzdělávacích programů se v první řadě myslelo na odbornou kvalitu, ale ignorance praktické stránky může nakonec celý systém položit na lopatky.“
Roční pobyt - nejméně 500 000 Kč
www.Zdraví.Euro.cz požádaly některé ředitele nemocnic, aby zkusili vypočítat, kolik by je stál roční pobyt lékaře ve výuce mimo pracoviště. „Odhadujeme to zhruba na 250 000 až 500 000 Kč dle poplatků za stážování plus mzda,“ tlumočila stanovisko nemocnice Litomyšl tajemnice ředitele Ivana Blažejová.
K podobným propočtům došla také nemocnice v Chomutově. „Při nástupním platu lékaře 20 287 Kč činí roční náklady 243 450 Kč. K tomu je třeba připočítat diety, ubytování, cestovné, což si troufám odhadnout na dalších 250 000. Střízlivým odhadem se mohou náklady na rok pobytu lékaře mimo naší nemocnici pohybovat kolem půl miliónu korun,“ odpovídá ředitel nemocnice ing. Milan Burša.
Pokud bude stáže platit kmenové pracoviště lékařů, promítne se to do personální situace nemocnice.
„Bude to pro nemocnici znamenat nemalou zátěž. Zejména se obávám toho, že po vyškolení nám ti nejlepší zůstanou ve školících nemocnicích, zvlášť pokud půjde o fakultní nemocnice. Samozřejmě, že s daným lékařem uzavřeme smlouvu o zvýšení kvalifikace, ale i přes tuto dohodu nelze vyloučit to, že nám odejdou,“ upozorňuje Milan Burša.
S modelem financování stáží lékařů ze zdrojů jejich kmenových nemocnic nesouhlasí také někteří představitelé odborných společností. „Lékař ve vzdělávacím programu není jen laciná a dostupná pracovní síla, ale je to kolega, k němuž máme závazky. Měli bychom mu napomoci v jeho odborném i osobním růstu a umožnit mu dosažení specializace,“ poznamenává prof. MUDr. Karel Cvachovec.
„Hlavní změnou je odstranění atestace I.° - což považuji mimochodem za nešťastné. Atestace I° dala lékaři v odborné přípravě jisté definované kompetence a míru zodpovědnosti, současně byla signálem účinnosti dosavadního vzdělávacího procesu a odborného růstu.“
Nekonečně dlouhé provizorium
Do doby, než bude známa finální podoba nového systému vzdělávání, zůstávají lékaři, jejich „učitelé“ i zaměstnavatelé v nejistotě.
Ministerstvo zdravotnictví si mezitím zřejmě uvědomilo nedokonalost navrhovaného systému a nyní dokonce připustilo, že vše bude možná ještě úplně jinak. Na otázkuZdraví.Euro.cz, kdy bude známa definitivní verze nového postgraduálního vzdělávání, zástupci ministerstva odpověděli: „Přesné datum nelze určit, ale MZ již podniklo veškeré kroky k dosažení konsensu dotčených subjektů. Není vyloučena ani novelizace zákona č.95/2004 Sb.“
Po nejčerstvějších zprávách z ministerstva tak lékaři dostali hned dvě naděje: akreditovaných pracovišť bude možná nakonec více, takže nebudou muset cestovat za praxí až do krajské či fakultní nemocnice.
Možná, že celý systém specializační přípravy bude vypadat úplně jinak, protože dojde ke změně příslušného zákona. Do té doby budou ale lékaři žít v dlouhé nejistotě.
Iva Bláhová-Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
prim.MUDr Vratislav Kraus
Myslím, že než zbytečné naříkání nad naprosto zmrveným systémem dalšího vzdělávání lékařů by věci prospělo, kdyby redaktořiZdraví.Euro.cz vypátrali a zveřejnili jména tvůrců této zrůdnosti. Asi by bez boulí nezůstali! Kritické připomínky mých kolegů jsou naprosto na místě!
MUDr.Věra Procházková
Navrhuji výměnu. My z okresu jednoho na kliniku, klinika jednoho k nám. Kdo
se naučí víc?
Uživatel: Petr
Všechno je to ve své podstatě proti zákoníku práce i proti ústavě. Vždyť vzdělávání zaměstnanců, které souvisí s jejich prácí je povinen hradit zaměstnavatel! A navíc pro sestry, které mají ukončené středoškolské vzdělání zdravotní sestry jsou právoplatnými sestrami a svojí profesi jsou oprávněny vykonávat na základě svého dosavadního vzdělání. Dle mého názoru bude možno tento vznikající paskvil později dát k soudu. Česká republika namá zapotřebí vcházet do zadní části těla ostatním členským státům unie. Naše zdr. sestry byly a jsou jedny z nejlépe vzdělaných odborných pracovníků ve svém oboru, ve srovnání s vědomostmi se setrami ze západu.