Na jednání sněmovního sociálního výboru to nastínil poradce ministryně práce Vilém Kahoun. Zástupci ministerstva plánované změny v systému posudkové služby nejdřív popsat nechtěli, přiblížili je až po ostré kritice a výzvách poslanců.
„Záměrem je převést zpracování plnohodnotného posudku pro průkaz postižených na smluvní lékaře. Praktik by vyrobil posudek, aby úřad práce mohl rozhodnout,“ uvedl Kahoun. Podle něj by se to ročně týkalo asi 90.000 posudků, tedy zhruba čtvrtiny. Kahoun řekl, že posudkovou službu by tato změna odbřemenila.
Posudková služba se s nedostatkem lékařů potýká léta. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kritizují také poslanci. Změny systému posudků chystá pracovní skupina, kterou v únoru ustavila ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO).
Vedení ministerstva nejdřív nechtělo plánované změny, o kterých tým jedná, popsat. Podle politického náměstka Němcové Olega Blaška se o variantách diskutuje a resort „není připraven je publikovat“. Tento přístup rozčílil předsedkyni a další členy výboru.
„To snad ne, to snad fakt nemyslíte vážně, že s námi budete v tomto volebním období takto spolupracovat, že ministerstvo bude na výboru mlžit a mlžit a mlžit. Pokud je pět variant, tak nám je představíte a prodiskutujeme výhody a rizika,“ řekla zástupcům resortu šéfka výboru Radka Maxová (ANO).
Podle Blaška existují „čtyři koncepty“ a ministerstvo je nechce zveřejňovat proto, že každá varianta „má pro a proti a vyvolá mnoho emocí“. Resort se prý snaží hledat nejmenší zlo. „Najít nejmenší zlo je špatně, je nutné najít nejlepší variantu,“ poznamenala šéfka výboru.
Podle plánů pracovní skupiny by se mohly do ČSSZ převést posudkové komise, které má ministerstvo. Odvolací agendu by místo ministerstva mohlo řešit generální ředitelství úřadu práce. Prověřování u příspěvku na péči by úřady práce zas předaly okresním pobočkám ČSSZ. V červnu by se mělo vypsat výběrové řízení na počítačové programy pro posudkovou službu.
Někteří poslanci sociálního výboru se složením pracovní komise a s navrhovanými změnami spokojeni nejsou. Podle Maxové v přípravném týmu zasedají lidé, kteří měli problémy řešit už v minulosti. „Nedělali nic a teď si myslí, že ji (posudkovou službu) spasí,“ podotkla Maxová. Poslanci se podivovali nad tím, že ve skupině nejsou zástupci lékařů a pacientů ani pacientských organizací.
Podle zastupujícího ředitele ČSSZ Pavla Krejčího měla ČSSZ v roce 1993 celkem 510 úvazků pro posudkové lékaře, kteří ročně zvládli 310.000 posudků. Loni bylo úvazků 266 a posudků kolem 400.000. Neobsazených míst je 65. V minulém roce jich bylo o tři desítky víc. Tyto tři desítky postů se zrušily, namísto nich se nabírají asistenti lékařů. Zatím jich nastoupilo 22, tedy zhruba polovina. Průměrný věk posudkových doktorů dosahuje 61 let. Dosud posudkáři vydělávali méně než jiní lékaři, od letoška se jejich odměňování řídí stejnými tabulkami jako u ostatních. Krejčí dodal, že na přidání ale ČSSZ nedostala peníze z rozpočtu. Chybí 55 milionů korun.