Stavět na stejnou úroveň podání výpovědi a namíření pistole na rukojmí považuji za scestný příměr. V případě pana Kamberského o to hůře, že jde o novináře, který má moc ovlivňovat veřejné mínění, a tuto moc si sám nejenže uvědomuje, ale nejspíš ji v tomto případě také záměrně zneužívá k manipulaci veřejnosti.
Jinak by musel vidět, že ten, kdo tady 20 let vydírá a terorizuje české občany, nejsou lékaři, ale stát, respektive jeho představitelé. Stát má v ruce onu „pistoli“, to jest veškerý mocenský aparát – armádu, policii, justici … a také poplatná média. Pomocí těchto prostředků stát vydírá své občany a okrádá je ve prospěch privilegované vrstvy, s níž se dělí o lup.
Proč došlo v 90tých letech k privatizaci státního majetku se strategickým významem pro stát do rukou úzké skupiny lidí? No přece proto, aby například banky nebo firmy jako ČEZ mohly díky svému monopolu vydírat občany svými nehoráznými cenami. A stát jim v tom kryje záda. Zkuste neplatit elektřinu, že je drahá. Státní aparát rozjede svoji mašinérii a skončíte buďto ve vězení, nebo jako žebrák.
Pár vyvolených, tvořících státně-korporátní mafii parazituje na celé společnosti a pod hrozbou užití mocenského aparátu drží občany pod krkem. Diktuje jim svoje ceny a při absenci svobodné konkurence a soutěže udává zaměstnancům, jedno zda takzvaně soukromým či státním, i výše jejich platů. Protesty jednotlivců nemají šanci na úspěch.
O tom se lékaři za 20 let přesvědčili víc než dostatečně. Proti monopolu může uspět jen významně velká, dobře organizovaná skupina, protože jedině ta může představovat relevantní protiváhu.
Stávky zdravotníků nebyly nikdy úspěšné, jelikož byly vždy pouze symbolické.
Stávkujícímu lékaři hrozí trestně právní odpovědnost za neposkytnutí akutní péče, proto stávka lékařů na rozdíl od stávky železničářů postrádá patřičný důraz. A kvůli malému důrazu všech těchto „vhodných“ protestů lékařů pokračovala personální devastace našich nemocnic.
Dnes stojí mnohé nemocnice před personálním krachem. Všechno kolem nich je jedna velká potěmkiáda. Díky obcházení zákoníku práce dohodami o pracovní činnosti se kamufluje, kolik lékařů v nemocnicích opravdu pracuje.
Díky nepřehlednému systému odměňování se kamufluje, jak ubohou almužnu nemocniční lékař ve skutečnosti bere. Hrou na body a na ekonomický výsledek nemocnice zase kamuflují, jak kvalitní či lépe řečeno nekvalitní péče se v nich poskytuje.
Proto se nyní lékaři odhodlali k zoufalému činu – podání hromadné výpovědi. Tento akt nemá nic společného s terorismem, naopak, je aktem ryze sebeobranným. Lékaři se brání vydírání vládnoucí lůzou, která svoji vládu postavila na korupci, podvodech, lžích a planých slibech. Nechtějí sebe ani pacienty nechat zničit zlodějskou mafií, která tento stát dokázala během dvaceti let z velké části rozkrást a přivedla ho k více než bilionovému dluhu.
Posláním lékaře je poskytnout nemocnému léčbu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Posláním novináře je podávat objektivní a pravdivě informace a ne je prezentovat tak, jak to požaduje jeho chlebodárce. Jestli pana Kamberského jeho chlebodárce nutí zpronevěřit se svému poslání, nechť dá po vzoru nemocničních lékařů také výpověď. Stačí pouze maličkost - najít k tomu dost odvahy.