Praktičtí lékaři, kteří se rozhodnou praxi prodat, nabízí firma 300 až 700 tisíc korun. Lékaři se tak stanou zaměstnanci firmy a budou pobírat plat ve výši 40 tisíc korun měsíčně.
„Nabídka společnosti Moje ambulance pro lékaře je prostá. Zbavíme vás veškeré administrativy, účetnictví, daní, především se pak nemusíte zabývat celým martyriem vztahů se zdravotními pojišťovnami, hádat se o každou korunu, platit regulační sankce za péči poskytnutou pacientům,“ uvedl pro Zdravotnictví a medicína č.21/2007 Marek Potysz.
Projekt má vyjít vstříc také pacientům. Řetězec jim má nabídnout delší ordinační dobu – lékaři by měli být k dispozici až do večerních hodin.
Podle informací serveru iHNED má firma závazně uzavřené smlouvy se dvěma lékaři a v dalších týdnech má uzavírat další konkrétní dohody. První ordinace má být přitom otevřena 1. července v Ostravě. Právě v tomto regionu nechala společnost v polovině května vylepit první informace s nabídkou lékařům. Firma se však chystá jednat s lékaři i v dalších krajích.
| DÁLE ČTĚTE: Vzniká řetězec praktiků Doktoři budou léčit pod jednou značkou |
Podle Marka Potysze nabídka společnosti oslovuje několik skupin lékařů. První jsou ti, kteří chtějí ambulanci prodat kvůli věku či nízké finanční efektivitě.
„Jiní lékaři se chtějí věnovat odborné práci pouze 1–2x týdně. Pokud vedou svou praxi samostatně, pacienti nemají v ostatních dnech možnost ošetření a vyhledávají jiné lékaře. I jim umíme vyjít vstříc. Další skupina se chce plně věnovat péči o pacienta a nikoli neustále vést souboj se zdravotní pojišťovnou a pracovat ve stresu,“ popisuje Potysz cílovou skupinu projektu.
Odpůrci se bojí snížení kvality péče
Proti novému podnikatelskému záměru ve zdravotnictví se však již ozvaly někteří kritikové, podle nichž projekt přinese snížení kvality primární péče. Obávají se, že prodloužení ordinační doby způsobí střídání lékařů v ordinacích, což mnohé pacienty rozhodně nepotěší.
„Občan se registruje k určitému praktikovi proto, že k němu cítí důvěru a proto, že mu věří. V řetězcích, které lákají na delší otevírací dobu, by zákonitě muselo docházet ke střídání lékařů v ordinacích. Řetězce by za takových okolností nutně potřebovaly více praktických lékařů. Když už nyní tito lékaři evidentně chybí, kde je vezmou,“ uvádí pro Zdravotnictví a medicína praktický lékař a člen představenstva ČLK Petr Němeček.
Skupování ordinací soukromých praktiků se nelíbí také představitelům některých zastupujících organizací.
„Lékař, který praxi prodá, úplně ztrácí svou nezávislost. Navíc je otázka, jestli částky, které se jim nabízejí, budou platit i za několik let. Lékařům radíme, aby byli velmi obezřetní,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Václavu Šmatlák pro server iHNED.
Mnohem raději by viděl, kdyby se praktici spontánně sdružovali. „Lékaři by se měli sdružovat do praxí, kde se budou schopni zastoupit, ale kde by zároveň i nadále zůstávali soukromými majiteli,“ dodává Šmatlák.
Potyszovu snahu skupovat soukromé ordinace nepodporuje ani odborná Společnost všeobecného lékařství. Právě od ní přitom severomoravský podnikatel chtěl, aby dohlížela na odbornou úroveň péče v jeho nových ordinacích a dala pacientům garanci, že služby jeho lékařů jsou kvalitní. Aby na kvalitu péče mohla dohlížet, nabídl dokonce odborné společnosti i místo v dozorčí radě jeho společnosti. Obě nabídky ale Společnost všeobecného lékařství odmítla.
„Projekt pana Potysze je naprosto legální, vzali jsme ho na vědomí, ale žádný odborný dohled nebo záštitu nad jeho ordinacemi jsme nepřevzali. A pravděpodobně ani nepřevezmeme,“ uvedl pro iHNED předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.
Otázka financí
Odpůrci projektu se také podivují nad vysokými částkami, které řetězec lékařům slibuje. Ne všichni lékaři je považují za seriózní. „Jsou určité zákonitosti ekonomiky praxe praktického lékaře. Víme, že měsíčně plyne do praxe řádově 100 tisíc korun hrubého, z toho se platí sestra, provozní náklady atd. Průměrně asi 30 tisíc korun lékař zdaňuje a zbytek mu zůstane.
Když mu někdo nabízí, že praxi bude provozovat sám a bude mu platit 40 nebo 70 tisíc, znamená to, že peníze musí vzít někde jinde než z činnosti praktického lékaře. Podle mě je to spíš trošku útok na pojišťovnu,“ uvedl pro Zdravotnictví a medicína mluvčí Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek.