Zákon o zdravotních službách je založen mimo jiné na principu, podle kterého lze zdravotní služby pacientům poskytovat pouze s jejich svobodným a informovaným souhlasem, nestanovujeli zákon jinak. K souhlasu s navrhovaným způsobem léčby potřebuje pacient dostatek informací. Podle zákona podává pacientovi informace o zdravotním stavu poskytovatel zdravotní služby, a to prostřednictvím ošetřujícího zdravotnického pracovníka, způsobilého k poskytování zdravotních služeb, kterých se podávaná informace týká. Tímto ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem je v praxi obvykle lékař. Informace však může pacientovi poskytnout a jeho poučení provést i sestra nebo jiný nelékařský pracovník, pokud se poučení nebo informace týkají úkonů, které sami provádějí.
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby pacient byl srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Dále je povinen umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.
O poskytnutí informací provede ošetřující zdravotnický pracovník záznam do zdravotnické dokumentace. Písemná forma souhlasu pacienta se vyžaduje, pokud tak stanoví právní předpis nebo určí-li tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb sám poskytovatel.
K dotazu tedy shrnuji, že při splnění výše uvedených podmínek může pacienta o zákroku poučit sestra. Zůstává na posouzení pacienta, zda pro něj budou poskytnuté informace dostačující, a pokud nebudou, může se dotázat zdravotnického pracovníka na bližší informace o svém zdravotním stavu a teprve poté text informovaného souhlasu podepsat.
O autorovi| na dotazy odpovídá JUDr. Pavel Zajíc