Použití Traumacelu biodress v kombinaci s jinými materiály

9. 9. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Již 6 let se věnuji ošetřování chronických ran a musím říci, že je stále co se učit. Na trhu je dnes velké množství prostředků na ošetřování ran. Mnohdy je nutné materiály v průběhu léčby měnit a kombinovat. Každý z těchto prostředků má své schopnosti, a proto jsme se rozhodli vyzkoušet Traumacel biodress s Hyiodine při léčbě dekubitů.


SUMMARY

I have been involved in taking care of wounds for 6 years and there is always something new to learn. There are many dressing materials on the market today. Many times they have to be changed and combined during the treatment. Each the product has their particular properties, therefore we have decided to try the Traumacel biodress with Hyidoine for the treatment of pressure ulcers.

Traumacel biodress významnou měrou napomáhá urychlovat hojení ran a díky analgetickému efektu výrazně zlepšuje kvalitu života pacientů.Na oddělení urgentní medicíny FN Hradec Králové byl přijat pacient (77 let), který utrpěl pertrochanterickou zlomeninu stehenní kosti vpravo.

Diagnostický souhrn:

* pertrochanterická zlomenina vpravo s dislokací, osteosyntéza PFNA (proximální nitrodřeňový hřeb) 19. března 2009, * mnohočetné dekubity II. až III. st., * dehydratace při přijetí, * fibrilace síní, * periodická depresivní porucha, * diabetes mellitus 2. typu na PAD, diabetická neuropatie, * stp. operaci žaludku pro vředovou chorobu, * stp. cholecystektomii * psoriáza.

Pacient byl přijat na oddělení urgentní medicíny FN Hradec Králové dne 18. března 2009, přičemž úraz utrpěl 13. března 2009 při pádu na pravou polovinu těla, nalezen byl však až po pěti dnech. Při pádu utrpěl pertrochanterickou zlomeninu pravé stehenní kosti a tlakové dekubity na levé dolní končetině (nad trochanterem II. až III. stupně, velikost 10 x 8 cm s centrální nekrózou; laterální plocha kolene II. až III. stupeň, velikost 15 x 8 cm pokračující na laterální stranu bérce, na laterální kotník; a nad bazí V. metakarpu dva dekubity III. stupně o velikosti 3 x 3 cm). Byl přijat dehydratovaný a v zanedbaném stavu. Okamžitě byla zahájena rehydratace. Dne 19. března 2009 byla provedena osteosyntéza. Operace proběhla bez komplikací, operační rána se hojila per primam. V dalším průběhu jsme dbali hlavně na dostatečný příjem stravy a podávali Nutridrinky a Cubitany.

Péče o dekubity probíhala ve spolupráci s plastickým chirurgem. Byla provedena nekrektomie a naplánována autotransplantace kůže. Naším úkolem bylo vyčistit spodiny dekubitů k případné autotransplantaci. Dne 27. března 2009 jsme zahájili lokální léčbu. Nejprve jsme na defekty aplikovali po dobu 15 minut obklady s Prontosan roztokem a po řádné toaletě a ošetření okolí aplikovali Hyiodine s Traumacelem biodress. Pro fixaci savé vrstvy gázy jsme použili Tegaderm. Frekvence převazů byla 2 až 3 dny. V prvním týdnu byla provedena drobná nekrektomie. Po deseti dnech jsme gázu a Tegaderm nahradili Biatainem, který má větší kapacitu sání exsudátu. Tím se prodloužila frekvence převazů na 4 dny.

Po 3 týdnech byl přizván opět plastický chirurg. Efekt této lokální léčby byl uspokojivý, a proto se od autotransplantace ustoupilo. Dne 17. dubna 2009 jsme pacienta přeložili na LNP (lůžko následné péče) do Nového Bydžova. Tam pokračovali v léčbě Flamigelem a Betadine. Podle informace ošetřujícího lékaře je pacient po čtyřech měsících od úrazu téměř zhojen, chodí v chodítku a je v dobré fyzické i psychické kondici.

Náklady při použití moderního krytí se mohou zdát vysoké, ale z mých zkušeností vyplývá, že se výrazně zkrátí doba hojení. Náklady na tyto rozsáhlé dekubity činily v průměru 280 Kč/den po dobu 22 dnů. Bohužel přeložením pacienta na jiné pracoviště a tím, že ještě není úplně zhojen, nelze celkové náklady vyčíslit. Výhodou moderního krytí je časová nenáročnost pro ošetřující personál a pacientovi poskytuje dokonalý komfort během léčení. Léčbu touto metodou pacient hodnotil velmi kladně. Nejvíce ocenil analgetické účinky Traumacelu biodress. Během hospitalizace užíval analgetika v minimálním množství i bezprostředně po operaci.


O autorovi: Kateřina Hanušová, Úrazová chirurgie, FN Hradec Králové (Hanuskat@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?