„Situace dosahuje kritického bodu. Téměř tři čtvrtiny farmaceutických závodů na výrobu léčiv byly zcela uzavřeny, zbytek funguje tak na 25 procent,“ říká vlastník jedné z továren nedaleko Damašku Ali Adíb.
Také jeho podnik musel výrobu razantně omezit – řada zaměstnanců čelí při cestách do práce nebezpečí útoku či únosu, zvláště nyní, kdy vláda ztratila nad oblastí, v níž se jeho továrna nachází, kontrolu. „Již dva roky se snažíme nějak přežívat a vyrábět léky navzdory všem komplikacím a sankcím, jež zdejší farmaceutický průmysl velmi těžce zasáhly,“ popisuje Ali Adíb.
Pomoc ze zahraničí
Sýrie pokrývala potřeby tamního trhu s léčivy z 90 % vlastní výrobou. Farmaceutický průmysl byl kontrolován vládou, což zajišťovalo vysokou kvalitu léků a nízké ceny. Většina továren se však nachází na severu země v okolí města Aleppo, které je již od léta 2012 jedním z center bojů, takže drtivá většina výroben musela provoz uzavřít.
Totéž platí pro průmyslové zóny v okolí Damašku a Homsu. Nedostatek léčiv se již začíná citelně projevovat i ve zdravotnických zařízeních. „V současnosti nemáme kvůli ekonomickým sankcím a probíhajícím konfliktům, jež stěžují zásobování, k dispozici přibližně 20 druhů léků,“ popisuje dr. Anwar al-Eid ze státní Nemocnice Červeného půlměsíce v centrálním Damašku. Syrská vláda se již kvůli tenčícím se zásobám životně důležitých přípravků obrátila na mezinárodní organizace.
„Jednáme především o základních lécích a snažíme se najít způsob jak je do země dostat,“ potvrzuje Elizabeth Hoffová ze Světové zdravotnické organizace (WHO). „Obrátili jsme se i na další humanitární organizace se žádostí o finanční pomoc, abychom mohli dodávky léčiv skutečně zajistit,“ dodává.
Ohrožení lékaři
Nejhorší situace je však podle pozorovatelky BBC v Damašku Liny Sindžabové v oblastech ovládaných opozicí. Organizace Human Rights Watch zaznamenala případy, kdy vládní úřady odmítly poskytnout zraněným rebelům potřebnou zdravotní péči, hlášeny jsou útoky vládních ozbrojených sil na provizorní nemocnice či ordinace.
Množí se i útoky na zdravotníky, kteří se snaží pomoci rebelům či dostat na území ovládané opozičními silami potřebná léčiva. Human Rights Watch hovoří o desítkách lékařů, kteří kvůli tomu byli vládními vojáky zajati a mučeni. Minimálně jeden lékař kvůli takovémuto zacházení zemřel. Jak upozorňuje Lina Sindžabová, řada zdravotníků se rozhodla Sýrii opustit – odmítají nadále pracovat v život ohrožujících podmínkách, navíc v situaci, kdy jsou nuceni ošetřovat pouze určité pacienty.
(Profil syrského prezidenta a bývalého oftalmologa Bašára Asada čtěte v dnešním vydání Zdravotnictví a medicína na str. 32.)