Náměstek ministra Jiří Schlanger uvedl, že ministerstvo chce v druhé půli volebního období reformovat systém posudkových a revizních lékařů. Tvrdí, že tento systém je nevyhovující a musí projít komplexní změnou. Souhlasíte s takovou myšlenkou?
Vzhledem k tomu, že o záměrech pana náměstka Schlangera nemáme žádné informace, nemohu je hodnotit. V současnosti se jedná o dva zcela oddělené systémy, přičemž fungování obou lze jistě zlepšovat. Nelze souhlasit jen s myšlenkou reformy, když nejsou dány ani její základní obrysy a představy.
Co je podle Vás největším problémem oboru?
Posudkové lékařství je samostatný atestační obor. Problém je spíše v tom, že práce ve státní správě není pro lékaře příliš atraktivní. Má nízkou společenskou prestiž a je špatně placená. Současné plány vlády na cca 10% snižování platů asi atraktivitu tohoto oboru nezvýší a nové kvalifikované lékaře nepřitáhnou.
Jedním z návrhů, jak systém upravit, by bylo také sloučení revizního a posudkového lékařství. Podpořili byste takový krok?
Je třeba si uvědomit, že mezi posudkovými lékaři a revizními lékaři je zásadní rozdíl stran nároků na jejich kvalifikaci. Zatím co posudkové lékařství je dle vyhlášky č. 185/2009 Sb., nástavbovým oborem s minimální délkou vzdělání 2 roky, přičemž předpokladem pro zařazení do tohoto nadstavbového oboru je absolvování specializačního vzdělávání v některém ze základních oborů s výjimkou hygieny a epidemiologie, klinické biochemie, lékařské genetiky, lékařské mikrobiologie, nukleární medicíny, patologie, a radiologie. Naproti tomu kvalifikační předpoklady pro výkon činnosti revizního lékaře nejsou platnými právními předpisy nijak speciálně upraveny. K výkonu této činnosti tedy postačí atestace v některém lékařském oboru. Vzhledem k tomu, že se nejedná o výkon léčebné a preventivní péče, nelze pro výkon této činnosti vyžadovat ani specializovanou způsobilost.
Zcela zásadní jsou i rozdíly v náplni práce. Zatímco revizní lékaři by měli v zájmu zdravotních pojišťoven a jejich klientů – pacientů- kontrolovat poskytování léčebně preventivní péče, tak posudkoví lékaři pracují v oblasti sociálního zabezpečení, tedy rozhodují o nárocích (dávkách) jednotlivých občanů. Kvalifikace revizních lékařů pojišťoven je skutečně často nedostatečná, ale angažování posudkových lékařů pro tuto práci ji nevylepší.
Jakkoliv tedy může znít představa sloučení obou funkcí a tím i možná úspora pracovních sil na první pohled lákavě, ve skutečnosti si něco podobného dokážu představit jen stěží. Ostatně ani bájný Mičurin, pokud vím, nedokázal zkřížit jablka se švestkami.
Jak by měly změny vypadat podle Vás?
Zejména zdravotní pojišťovny by měly zlepšit svůj revizní systém tak, aby dokázaly skutečně kontrolovat efektivitu a účelnost diagnostiky a léčby a neomezovaly se na pouhé formální kontroly rodných čísel a výkazů zdravotnických zařízení pro pojišťovny.
Naším základním požadavkem je zrušit současné mechanicky aplikované plošné regulace na preskripci léků a pomocná vyšetření.